Úterní večer zahájil Michal Švec za Skandinávský dům četbou z několika run Kalevaly. Jeho české podání záhy doplnil ministerský rada Ari Tasanen z finského velvyslanectví, který dopřál hostům možnost zaposlouchat se do originálního znění, a dal tak vyniknout  kráse původního jazyka.

Michal Švec představil Kalevalu, finský národní epos filologa a folkloristy Eliase Lönnrota, nejzralejší plod finského národního obrození z poloviny devatenáctého století. Kalevala je výsledkem velkého sběratelského a básnického úsilí Eliase Lönnrota. Ten věřil, že kdysi existoval jeden velký epos, který se tradoval pouze ústním podáním. Sbíral proto po venkově lidovou poezii tradovanou lidovými zpěváky ve formě run, ze kterých vytvořil ucelené dílo. Až časem se ukázalo, že žádný takový epos ve skutečnosti neexistoval. To však nijak neubírá na velikosti Lönrotova díla, které mělo zásadní význam pro posílení hrdosti a formování národního cítění finského národa.

Kalevala v sobě shrnuje příběhy celé finské mytologie, které jsou zarámovány mezi vztahy tří potomků mýtického Kalevy, kterými jsou Väinämöinen, Lemminkäinen a kovář Ilmarinen.

Kalevala je důležitá pro pochopení finské historie a kultury. Jednotlivé části pak bývají součástí filmů, komiksů a dalších zpracování.

Nakladatelství Academia nyní vydává první plně komentované vydání Kalevaly, za kterým stojí mnohaletá práce lingvisty a překladatele Jana Čermáka. Obsáhlá kniha je obohacena speciální grafickou úpravou a bude poprvé představena na frankfurtském knižním veletrhu v první polovině října.

Jako druhý se ujal slova právě autor tohoto přepracovaného vydání Kalevaly Jan Čermák. Vzpomněl na dílo Josefa Holečka. Kalevala je vydávána v jeho původním překladu z roku 1894, který patří vůbec k nejzdařilejším překladům tohoto díla. Holeček se jen kvůli tomuto překladu naučil finsky, později překládal i další z děl finské lidové poezie. Jan Čermák hovořil o Holečkově libozvučné češtině a o knize se vyjádřil jako o studnici jedinečné poezie. Nezapomněl ani poděkovat za podporu řadě lidí, bez kterých by kniha nemohla vzniknout.

Poslední z hostů, odpovědná redaktorka Lenka Fárová hovořila o původních kresbách Akseliho Gallena-Kallely, které se v českém vydání vyskytují vůbec poprvé. Již při otevření knihy je vidět jedno z jeho nejznámějších děl, obraz s názvem Lemminkäinenova matka. Obraz je finskou secesí a představuje Lemminkäinenovu matku, která je skloněna u těla svého syna, jehož se snaží oživit lektvarem od včely. Zajímavé je, že předlohou k podobě Lemminkäinenovy matky byla vlastní matka Akseliho Gallena-Kallely.

„Akseli Gallen-Kallela se rozhodl pro ilustraci Kalevaly až ke konci svého života. Původně chtěl ilustrovat každou stránku knihy, ale s ohledem na nedostatek peněz k tomu nedošlo,“ dodala Lenka Fárová k ilustracím více než tisícistránkové knihy.

Na závěr došlo i na samotný křest této jedinečné publikace. A jelikož by byla opravdu škoda polévat takové dílo byť třeba pravým francouzským šampaňským, došlo aspoň k symbolickému přípitku, s přáním, aby se knize dostalo takové pozornosti, kterou si rozhodně zaslouží.

Zleva: Jan Čermák a Ari Tasanen

Související knihy

Čermák, Jan

Academia, 2014