Detektivka odehrávající se v pro nás nezvyklém prostředí irského Dublinu, jeho čtvrti Liberties, přesně v ulici Na věrnosti k nám přichází díky nakladatelství Argo. Na věrnosti je současně i název knihy irské autorky Tany Frenchové. Tana vyrůstala v Irsku, Itálii, USA a Malawi. Od roku 1990 žije v Dublinu. Vyučovala herectví na dublinské Trinity College a pracuje v divadle, filmu a dabingu. Za svou prvotinu V lesích (2007) získala v roce 2008 cenu Edgara Allana Poea (Edgar Award) za nejlepší první román a Na věrnosti nese pečeť Bestseler The New York Times. Tato ocenění svědčí zajisté o spisovatelské kvalitě a slibují nevšední zážitek. Jak je tomu ale ve skutečnosti?

Hlavní hrdina románu Francis Mackey pochází z chudé čtvrti, z rodiny s despotickým, věčně opilým a agresivním otcem. Z jeho vlivu se vymanil před dvaadvaceti lety, když utekl. Celou tu dobu s sebou vleče břemeno nevyřešené otázky, co se stalo s dívkou jeho srdce, která měla odejít s ním, ale na sraz nepřišla. Nález jejího kufru v domě číslo šestnáct v ulici Na věrnosti a posléze i její mrtvoly mu dávají odpověď, kterou nečekal. On, policejní inspektor tajného oddělení nemá právo vyšetřovat, co se tehdy stalo, ale jeho touha po odhalení vraha je silnější než všechny předpisy. A když po kontaktu s jeho rodinou zemře za záhadných okolností v čísle šestnáct i jeho mladší bratr Kevin, je jasné, že případ musí vyřešit.

Autorka umě splétá vzpomínky na minulost s přítomností, odhaluje proměnu Dublinu v běhu necelého čtvrt století, poukazuje na bídu lidí žijících z podpor v nezaměstnanosti a dovedně odhaluje psychologii jednotlivých postav. Až i čtenář pochopí, že zločin nemusí být vždy jednoznačným zlem, i vrah může jednat na základě logicky vynucených pohnutek, nic není jen černé nebo bílé. Silnou stránkou románu jsou i dialogy, které oplývají ironií a sarkastickým humorem.

Kniha byla označena jako thriller roku, ale já bych ji spíše označila za psychologickou detektivku, od thrilleru bych čekala více napětí a přímé ohrožení hlavního hrdiny. Frank musí své aktivity skrývat před inspektorem Kennedym z oddělení vražd, pro něhož je případ jasný a chce ho brzy uzavřít, aby si nepoškodil své procento úspěšnosti, ale nějaké přímé ohrožení jeho života není patrné.

Moc se mi líbilo rozkrývání povah jednotlivých postav i závěrečné poznání, že ač se člověk chce odpoutat od své minulosti, vnitřně to nikdy nedokáže, a že základ, který dostaneme v rodině, si neseme s sebou po celý život a vymanit se z vzorců chování přejatých od rodičů je velmi obtížné.

Určitě se budu těšit na nový román Tany Frenchové, neboť se osvědčila jako skvělá vypravěčka s citem lidské nitro.

Ukázka z knihy

Každý policajt, který kdy pracoval pod skrytou identitou ví, že se nic na světě nevyrovná pocitu den před tím, než to vypukne. Představuju si, že tentýž pocit znají i kosmonauti při odpočítávání před startem nebo parašutisti, když se řadí před seskokem. Světlo je oslnivé a nerozbitné jako diamanty, každá tvář, kterou vidíte, vám vyráží dech svou krásou; vaše mysl je křišťálově jasná, každá vteřina se před vámi rozprostírá do celé obrovské hebké krajiny, věci, které vás mátly celé měsíce, najednou dostávají dokonalý smysl. Můžete pít celý den a přitom být naprosto střízliví, neřešitelné křížovky jsou snadné jako dětská skládanka. Ten den trvá sto let.

Související knihy

Frenchová, Tana

Argo, 2012