Knižní tipy na zábavné i vážné čtení o evropské historii

Vesele i vážně do historie

20.6.2014 redakce Bez komentáře

Kdo udal Anne Frankovou? Jak pokračují legendární stripy se zkomolenou češtinou autora Jaza? Jaké vědecké vynálezy z oblasti geologie nás nejvíc ovlivnily? A co život habsburských knížat u císařského dvora? Dnešní tipy vás nejen přimějí usmát se, ale dozvíte se i mnoho zajímavého…

Začneme trochu odlehčeně – pokračování komiksového bestselleru, jenž byl nominován na ocenění Český bestseller roku 2013, získal Křišťálovou lupu 2013 a dokonce má výstavu v Národním muzeu, přináší bezmála šedesát nových, neméně vtipných stripů s těmi nejkultovnějšími historickými postavami českých dějin. Vydává nakladatelství Grada.

Opráski sčeskí historje 2

Autor: Jaz

Počet stran: 72
Vazba: brožovaná

Zjistěte víc o knize Opráski sčeskí historje 2 anebo si přečtěte recenzi předchozího dílu, vydanou na našich stránkách!

Víte, jak akademik Wichtrle vybádal kontaktní čočky? A proč Marie Terezie zavedla školní docházku? Pokud si myslíte, že ano, OPRÁSKI SČESKÍ HISTORJE vám dokáží, že ne. Pokud je ještě neznáte, pak se připravte na místy nekorektní humor, zkomolenou češtinu, zástupy fanoušků a neméně početnou skupinu odpůrců.

–––––––––––––––––––––

Zajímá-li vás však historie více do hloubky, pak tu pro vás máme publikaci z nakladatelství Knižní klub, která mapuje dobu mezi Leopoldem I. a Leopoldem II. u vídeňského dvora. Na rozdíl od Oprásků na vás sice nečekají vtipné stripy ani komické situace, nově nabyté znalosti vám to však jistě vynahradí.

Vídeňský císařský dvůr

Autor: Frank Huss

Přeložil: Jiří Vodvárko
Počet stran: 412
Vazba: vázaná

Přečtěte si víc o knize Vídeňský císařský dvůr a prolistujte si ukázku z ní

Kniha zobrazuje kulturně historické panoráma vídeňského dvora v letech 1658 až 1792, v době mezi Leopoldem I. a Leopoldem II., jenž disponoval zcela specifickým způsobem slavnostní reprezentace. Zejména v lovu a pěstování hudby, především opery, překonali Habsburkové všechna ostatní knížata své doby.

Leopold nebyl prvorozeným synem Ferdinanda III. a měl jen malé vyhlídky na to, že se jednoho dne stane císařem. Proto je na místě alespoň stručně nastínit, jak k tomu došlo. Už vzhledem k tomu, že historikové věnují osobě Ferdinanda III. méně pozornosti než ostatním habsburským panovníkům.
Ferdinand III. (1608-1657) byl vysoký štíhlý muž, měl černé vlasy a tmavé oči. Kromě toho charakterizovala jeho vzhled bledá pleť a výrazné rysy tváře. Ani on nebyl prvorozený a na trůn usedl teprve poté, co jeho dva starší bratři, Karel a Jan Karel, předčasně zemřeli.

–––––––––––––––––––––

Nadšence do geologie a archeologie naopak potěší kniha vydaná nakladatelstvím CPress, pojednávající o historii klíčových vědeckých objevů zkamenělin, díky kterým jsme se dostali až na současnou úroveň poznání.

Objevy pod vrstvami času

Autor: Vladimír Socha

Počet stran: 208
Vazba: vázaná

Přečtěte si víc o knize Objevy pod vrstvami času a prolistujte si ukázku z ní

Když byly na počátku 19. století poprvé vědecky popsány fosilní pozůstatky dinosaurů, ptakoještěrů a dalších velkých obratlovců, otevřely se najednou lidstvu dveře do dávných geologických období, o kterých do té doby nemělo ani tušení. Právě o fascinující historii předvědeckých i vědeckých objevů zkamenělin pojednává tato kniha.

Největší z těchto stop titanosauriformů (skupiny vývojově pokročilých sauropodů) měří na délku 112 centimetrů (zadní končetina) a patřily zřejmě dinosaurovi o tělesné hmotnosti několika desítek tun. Velcí dinosauři dorůstající asi osmnáctimetrové délky je pravděpodobně zanechali na březích tehdejšího moře. Stopy byly předběžně popsány jako ichnotaxon Brontopodus a pocházejí z lokality u vesnice Morong. I dnes je přitom stále chodí obdivovat davy turistů.

–––––––––––––––––––––

Poslední knihu, kterou vám dnes představíme, vydalo nakladatelství Academia. Autoři se v ní snaží odkrýt nejasnosti odhalení rodiny Anne Frankové, židovské dívky, jejíž deník čte celý svět, a hlavně přijít na to, kdo jejich životy předal do rukou německých nacistů.

Kdo udal Anne Frankovou?

Autoři: David Barnouw, Gerrold van der Stroom

Překlad: Jana Mitáčková
Počet stran: 220
Vazba: brožovaná

Přečtěte si víc o knize Kdo udal Anne Frankovou?

Anne Franková se stala pro mnohé symbolem židovského utrpení během druhé světové války. Byla jednou z mnoha, ale díky svému deníku se stala výjimečnou. Poslední zápisek v jejím deníku nese datum 1. srpna 1944. Pouhé tři dny nato byl úkryt Anne a jejích společníků odhalen a všichni byli zatčeni a deportováni do koncentračních táborů.

Leeová předpokládá, že se Ahlers o zadním domě na Prinsengrachtu 263 mohl dozvědět během návštěvy u Otty Franka v roce 1941. „Schody vedoucí do horních pater přístavku“ tehdy byly údajně „zřetelně viditelné“. Náš výzkum přímo na místě – v roce 2002 – tomu nenasvědčuje. Také Miep Giesová je toho názoru, že už v roce 1941 zadní dům ani z chodby, ani z kanceláře Otty Franka viditelný nebyl. Dále Leeová objevila, jak už bylo řečeno, že Ahlersova matka před válkou bydlela na Prinsengrachtu, o pět domů dál, ve srovnatelném domě.

Máte raději, když je historie vyprávěna vážně a seriózně, nebo se při ní rádi zasmějete? Napište nám!

Tyto knihy a mnohé další si můžete vydražit v našich aukcích!

Doporučení:

Share