Není škola jako škola

DiSclafani_Yonahlossee02
V horách Severní Karolíny se ukryto před chlapeckým světem a pokušením snaží v době hospodářské krize přežít dosud úspěšné vzdělávací zařízení pro mladé dívky – Jezdecký tábor pro dívky Yonahlossee. Je umístění dívky do takové školy pro ni samotnou odměnou, nebo trestem? A jsou zde dívky skutečně v bezpečí? 

Nakladatelství Ikar, člen Euromedia Group, vydalo v březnu 2014 překlad další z mimořádně úspěšných prvotin. Tentokrát se hvězdou knižního trhu stala kniha Jezdecký tábor Yonahlossee (The Yonahlossee Riding Camp For Girls, 2013) od Anton DiSclafani(ové), jejíhož překladu se ujala Jana Divišová.

Anton DiScalfani se narodila v Memphisu, dětství však prožila na severní Floridě, stejně jako hlavní hrdinka její knihy. A stejně jako její hrdinka, i tato jednatřicetiletá autorka nalezla zalíbení v jezdeckém sportu. Tady ale, dle jejího prohlášení, veškerá podobnost s její literární postavou končí. Jezdecký tábor Yonahlossee není pouze o jezdectví, byť jej do určité míry využívá jako kulisu pro vykreslení charakterů vystupujících postav. Kniha sama vznikala celých pět let a ve chvíli, kdy světlo světa spatřil rukopis, projevilo o jeho vydání zájem ne jedno, ale hned několik nakladatelství, z nichž vítěznou kartu získalo nakladatelství Riverhead Books, nepochybně i díky nabízené sedmiciferné odměně. Tento úspěch tak umožnil Anton DiScalfani konečně přejít na profesionální spisovatelskou dráhu. Přesto, jak přiznává, nechybělo mnoho a její osud se mohl ubírat zcela jinými cestami. Kdyby prý na začátku psaní tušila, co všechno bude vytvoření knihy obnášet, nikdy by se do něj nepustila.

Příběh zavádí čtenáře do let 1930 a 1931, jen v pár posledních stránkách pak shrne zbytek životní dráhy hrdinky Theodory Atwellové. Dvacet tři kapitol na třech stech padesáti stranách naplňuje příběh dívky, již rodiče pošlou do školy pro dívky z vyšší společnosti v Severní Karolíně. Škola vystupuje pod označením Jezdecký tábor pro dívky, ale jízda na koni není jedinou disciplínou, již si děvčata mají osvojit. Hlavním cílem vzdělávací instituce, vedené v popisovaných letech manžely Holmesovými, je připravit dívky na život v těch nejvyšších společenských kruzích, s důrazem na přípravu k výhodnému sňatku.  Theodora, již obvykle její okolí oslovuje jen jako Thea, vnímá své zařazení do tábora jako trest za svůj prohřešek, jehož se dopustila – a o jehož povaze nechá autorka čtenáře dlouho tápat, byť postupně předkládané indicie dávají tušit, čeho se přestupek týkal. Přesto, ve chvíli, kdy se během retrospektivních pohledů na předtáborový život They i její rodiny poodkryjí jeden po druhém jednotlivé díly mozaiky příčin, vše zapadne do sebe a příběh rozhodně nepůsobí nudně nebo prostě. Naopak, jak popis života v elitní dívčí škole, tak sondy do minulosti, vše má gradující tendenci a příběh se stává kompaktním a napínavým.

Děj je zdařilou sondou jak do doby, v níž se odehrává, tak do po generace se opakujících dramat a prožitků dospívajících dívek, včetně různorodostí jejich povah. Thea prožívá první lásku, první šok, první zklamání a první setkání s realitou příčin a následků. Přestože své odeslání do školy oprávněně považuje za trest, nemůže popřít, že ji prostředí jako takové pohltilo a otevřelo pohled na svět v jeho šíři a rozmanitosti na jedné straně, ale i na to, že sám před sebou člověk neuteče, ať je kdekoli a s kýmkoli. Autorka nijak činy své hlavní postavy nehodnotí, nechává plně na čtenářích, aby si pro sebe určili, zda Theyno chování je v souladu s jejich výkladem mravních principů, či nikoli. Velmi citlivě jsou zpracována citová i tělesná vzplanutí, stejně jako následná vystřízlivění. Paní DiSclafani se navíc podařilo dovedně vystihnout dopady činů jednotlivce na celé jeho okolí, zdánlivě nevinná a nejspíš i oprávněná reakce nezralého děvčete na okamžité rozpoložení spustí řetězec katastrof, jež se kromě okamžitých následků stanou spouštěčem i dalších plíživých debaklů.

Komu je tato kniha určena? Zaujme jistě každého, kdo se chce seznámit s atmosférou Ameriky na počátku minulého století v kulisách vrcholící hospodářské krize. Mohla by také oslovit obdivovatele Nabokovova slavného nymfického románu, s nímž se myšlenkově do jisté míry prolíná a jemuž je svým pojetím blízká. Kromě toho může stejně dobře zaujmout dívky i ženy, prakticky bez omezení věku, což ale neznamená, že mužská část čtenářské obce by měla zůstat stranou. Naopak, věřím, že mezi muži se najde nemalé procento knihomolů, které tento titul potěší.

Kdo by se měl knize vyhnout? Nevhodný se mi tento titul zdá pro děti, pro svůj erotický a místy i dramatický obsah. První třetina knihy by mohla navíc utvrdit zaryté odpůrce červené knihovny v jejich odtažitém vztahu k tomuto typu literatury, leč jak prokazuje zbytek publikace, o červenou knihovnu se v žádném případě nejedná, takže pokud čtenář vydrží, nebude zklamán.

Osobně jsem zvědav, jakým směrem se Anton DiSclafani vydá v příští knize. Cítím z ní silný potenciál, a i díky svému mládí má slušnou šanci obohatit světovou literaturu ještě nejedním příjemným překvapením.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeJezdecký tábor Yonahlossee

DiSclafaniová, Anton

Ikar

Napsat komentář