Tipy na knihy o psychologii dětí

Jak porozumět vlastním dětem?

17.4.2014 redakce Bez komentáře

Snad každý rodič by chtěl své dítě vychovat co nejlépe, jaká úskalí však výchova dětí skrývá? Dnes vám představíme dva obsahově velmi zajímavé tituly, které vám tuto problematiku přiblíží.

Má vaše dítě problémy ve škole, zlobí a vy si nevíte rady? Kniha Mnohem menší dareba, než jste čekali by vám mohla přijít vhod! Tento titul se zabývá závažnými výchovnými tématy a rozebírá mimo jiné také postoje rodičů k vlastním dětem. Knihu vydalo nakladatelství Grada.

Mnohem menší dareba, než jste čekali

Publikace známého českého psychologa se zabývá rozdělením poruch chování dětí, popisuje příčiny krádeží, záškoláctví, lží a zabývá se také souvisejícími projevy – konflikty dětí s rodiči a učiteli, zneužíváním dítěte, šikanou atd. Kniha je věnována především rodičům, ale i učitelům, výchovným poradcům na různých úrovních, sociálním pracovníkům a těm z řad odborné veřejnosti, kteří mohou publikaci rodičům doporučovat, a tak jim usnadnit pochopení chování jejich dítěte.

Výchovný kříž

Dobrou orientaci ve formách výchovného působení nabízí rozdělení dle Marka Pilkiewicze. Přístup k dítěti vymezuje pomyslným křížem. Jeho vodorovné rameno je určeno protikladnými přístupy: „láska“ – „nepřátelství“. Uprostřed mezi těmito extrémy je do pravého úhlu rameno druhé: s extrémy „svoboda“ – „kontrola“. Tak vzniknou čtyři kvadranty:

1. láska a kontrola;
2. láska a svoboda;
3. nepřátelství a kontrola;
4. nepřátelství a svoboda.

První kvadrant je zřejmě optimálním řešením při podněcování úspěchu dětí. Požadavky jsou zde zjemňovány zájmem, schopností se vcítit a psychickou podporou dítěte. Rizika jsou jednak ve výchově velmi starostlivé, někdy až hypochondrické. Mohou se také objevit značné nároky rodičů. Trvalá kontrola někdy vyvolává pocit nesvobody.

Druhý kvadrant nabízí dítku dobré zázemí, pochopení i podporu. Dává mu volnost. Výchova bývá především liberální a demokratická. Dítě si může volit, kam bude směřovat. Z rodičovského pohledu nemusí být volba optimální a v souladu s jejich systémem hodnot. Některé alternativní životní styly mohou být velmi lákavé.

Třetí kvadrant postihuje výchovné vedení, v němž se dítě takříkajíc nezavděčí. Charakteristické jsou vysoké, leckdy až nesplnitelné nároky. Pochvaly neexistují. Zato výtek je mnoho. Charakteristický dotaz zní: „Poraďte mi, jak mám kluka potrestat, aby to bylo účinné.“

Čtvrtý kvadrant s mixem svobody a nepřátelství nabízí výchovu v podstatě lhostejnou. Může mít charakter, v němž je dominantní zanedbávání, někdy dokonce i zavrhování. Dítko si sice dělá, co chce, ale chybí mu zázemí. Z rodiny uniká a hledá si jakési zakotvení jinde. Nezřídka v prostředí více než problematickém.

Autor: PhDr. Tomáš Novák

Počet stran: 128
Formát: 140×210
Vazba: brožovaná

Přečtěte si více o knize Mnohem menší dareba, než jste čekali

Podívejte se také na další ukázku z knihy!

———————————————————-

Trpí vaše dítě hypersenzitivním syndromem? Přečtěte si netradiční pohled autorky Antje Gertrud Hoffmanové na výchovu přecitlivělých dětí v knize Hypersenzitivní děti, kterou vydalo nakladatelství Práh.

Hypersenzitivní děti

Autorka chce prostřednictvím této knihy pomoci rodičům pochopit mimořádné vlastnosti svých dětí, aby je zbavili strachu a pochybností a uměli posílit jejich sebevědomí, podporovali je, naučili je lépe vycházet se svým okolím a orientovat se v něm. Kniha Hypersenzitivní děti je psána laskavě a vstřícně vůči čtenáři, populárním jazykovým stylem, v samotném závěru publikace jsou uvedeny případové studie a relaxační cvičení pro přecitlivělé děti i dospělé.

Co hypersenzitivní děti naléhavě potřebují

Pevná opora v životě a obezřetnost ve výchově

V období po druhé světové válce se rodiče starali především o to, aby svým dětem zajistili vše potřebné k základnímu, tedy každodennímu přežití. Po mnoha letech hmotného strádání se většina lidí – zcela pochopitelně – domnívala, že to nejdůležitější, co mohou a mají pro svou rodinu udělat, je zabezpečit ji po materiální stránce. Generace tehdejších rodičů (prarodičů dnešních dětí) zažila na vlastní kůži hlad a bídu a tato zkušenost ji silně poznamenala. Není proto divu, že svým dětem toužila zajistit lepší životní úroveň. Tento postoj se samozřejmě promítl i do výchovy: psychickým a emocionálním potřebám dětí se vědomě či nevědomě věnovalo minimum pozornosti, neboť prim hrály hodnoty materiální. Základem výchovy byla snaha o vybudování „solidní“ (rozuměj: materiální) existence, aby se děti „jednou měly lépe“. V mnoha rodinách se proto razil silně autoritativní výchovný styl.

Dnešní společenská situace se ovšem s poválečným obdobím nedá srovnávat. Mladých rodičů bez potřebného materiálního zajištění je minimum. Díky antikoncepci také ubylo nechtěných dětí: narození dítěte je tedy výsledkem společného přání obou rodičů.

Autor: Antje Gertrud Hoffmanová