Anděl s druhým křídlem, tak se jmenuje další dílo z dílny české autorky Jitky Prokšové. Knihu vydalo nakladatelství Moravská Bastei MOBA na začátku letošního roku.

Ve vyprávění se střídají dvě hlavní postavy, a to Hynek a Kamila. Postupně nás seznamují se svými ne moc šťastnými životy. Čtenář se postupně dozvídá, jaké to je, když se s vámi osud nemazlí a dává vám jednu facku za druhou.

Své zážitky nám svěřují formou deníkových záznamů. Kniha je rozdělena na jednotlivé kapitoly, které obsahují více těchto záznamů a jsou doplněny černobílými fotografiemi.

V knize vyvstává mnoho otázek. Například: Jak pak může člověk nalézt odvahu a jít dál? Je možné nechat minulost za sebou a přivítat novou lásku? A co se stane, když se minulost vynoří a nechce vás pustit? I o tom je tento poutavý příběh.

Hynek je čerstvě rozvedený muž, kterého nejvíc ze všeho trápí ztráta syna. Lukáš mu chybí každý den, jenže jeho bývalá manželka na jeho city vůbec nechce brát ohled. A ono se možná ani není čemu divit. Jeho život se začíná obracet k lepšímu ve chvíli, kdy na zastávce autobusu zahlédne krásnou telefonující ženu. Najde si novou práci a díky manželčině novému vztahu se se synem začne vídat častěji, než by kdy doufal. Jenže není všechno zlato, co se třpytí, a osud zase zakročí do života tohoto muže. Bude to změna k lepšímu či k horšímu.

Vyprávění Kamily nám ukazuje druhou stranu mince. Ona je tou telefonující ženou na zastávce. Kamila si prošla a možná stále i prochází peklem. Ale za každou cenu bojuje a nechce se svého života vzdát jen tak. Chce žít zase normálně a hlavně jít dál. Proč se trápit minulostí, když někde čeká slibná budoucnost? Jenže bojujte proti někomu, koho milujete. Nebylo by snadnější nechat toho? Nechat se jen tak vláčet davem a životem proplout? Na tyto i další otázky najde hlavní hrdinka svou odpověď až postupem času. Jaká ale bude cesta k tomuto cíli, už neprozradím.

V tomto příběhu se určitě najde mnoho čtenářek i čtenářů. Snad každý člověk si občas prošel situací, ze které nebylo možné uniknout bez boje a ztrát. Mnoho lidí se vzdalo už na začátku, aniž by se boje zúčastnilo. A někteří na to byli sami.

Existují ale lidé, kteří nám v této těžké životní chvíli pomohou. Říkáme jim přátelé, naši blízcí nebo rodina. Tato kniha začíná krásným citátem, který tyto osoby vystihuje: „Každý jsme anděl s jedním křídlem, abychom mohli vzlétnout, musíme se obejmout…“

Važme si svých „andělů“ a nebojme se požádat o pomoc. Člověk je tvor společenský a měl by svoje radosti i strasti sdílet s někým dalším. Nikdy nevíme, kdy zas budeme moci být andělem někomu jinému.

Autorka pracuje jako odborná asistentka na katedře matematiky, fyziky a technické výchovy v Plzni. Překvapilo mě, že člověk, který se pohybuje v racionálním oboru, může napsat tak krásné dílo plné iracionálních citů, myšlenek a úvah. Je to ale žena a ty to s city prostě umí.

Dílu bych asi nic nevytkla. Je psáno tempem, které je k příběhu tak akorát. Příběh je zasazen do roku 2008, čas ale není tak důležitý. Podstatné je vyprávění, které se v tom čase děje, a to je skvělé a inspirující.

Související knihy

Prokšová, Jitka

Moravská Bastei MOBA, 2011