Chris Carter, spisovatel, jehož prvním románem je kniha Dvojitý kříž, kterou u nás vydalo na začátku tohoto roku nakladatelství BB art, má velmi zajímavou minulost, kterou nemohu opomenout zmínit. Chris Carter vystudoval psychologii a chování zločinců na Michiganské univerzitě a působil jako člen týmu státního zastupitelství. Ve své práci se jako psycholog věnoval studiu chování mnohonásobných vrahů, kteří byli většinou odsouzeni k doživotním trestům. Jenže pak se z Michiganu přestěhoval do Los Angeles, vyměnil obleky a kravaty za roztrhané džíny a elektrickou kytaru a začal se živit jako člen rokové kapely. Když se ocitl v Londýně, rozhodl se, že se stane spisovatelem. Detektivka Dvojitý kříž je vlastně nástinem toho, v jaké oblasti pracoval, s kým se setkával. Je zčásti i nahlédnutím do duše sériového vraha, který nemá slitování…

Detektiv Hunter, který je hlavní postavou románu, je osaměle žijící člověk, pracující v týmu losangeleské kriminálky. Jeho uzavřený život začne nabírat na tempu ve chvíli, kdy je povolán na místo brutální vraždy mladé ženy. Pachatel zanechal na místě činu svůj podpis – dvojitý kříž vyřezaný na zátylek oběti. Naprosto shodný s tím, který Hunter zná z doby před dvěma lety, kdy podobně laděné vraždy již řešil. Detektiv je zmatený, není si jistý, zda tenkrát neobvinil někoho nevinného. Nebo se jedná o vraha-napodobitele? Hunterova noční můra se vrací a on nemá příliš mnoho času. Vražd přibývá a čas se krátí, protože vrah již vyhlíží další oběť. Jenže co když se jí má stát nyní právě on?

Román Dvojitý kříž je rozhodně zajímavý už tím, že jej napsal člověk, který se psychologii sériových vrahů věnoval ve svém profesním životě. Nepotřeboval trávit čas studiem prostředí či vyptáváním lidí, kteří se v této oblasti pohybují denně. Věděl, o čem bude psát. Viděl do duše těch nejbestiálnějších vrahů, které si možná ani nedokážeme představit.

Pravdou je, že při čtení budete mít chvílemi pocit, jako kdybyste už toto téma někde četli či viděli. Ano, i mně v určitých okamžicích před očima vyvstávali názvy filmů jako Vraždy podle Jidáše s Christopherem Lambertem nebo ještě mnohem lepší snímek Sedm s Bradem Pittem a Morganem Freemanem v hlavních rolích. Stejné tajemno, které vás naprosto pohltí, a nechutné vraždy, při kterých se vám bude chtít zvracet. Hunter dokonce uvažuje i podobně jako výše jmenovaní představitelé filmových rolí. Domnívá se, že se jedná o vraha s náboženským motivem. Zda tomu tak je, či nikoliv neprozradím, ale rozhodně vám doporučím, abyste si tuto knihu přečetli.

Příběh se sice může zdát „napodobeninou“ některých filmů, ale ne doslovnou, protože Carter přispívá rozhodně originálnější verzí s neotřelým závěrem, který byste nejspíš nečekali. Ale stejně nechápu, proč autoři neustále využívají prvky náboženství proto, aby napsali (či natočili) příběh, který posadí čtenáře, potažmo diváky, do křesel. Nebo že by Chris Carter vycházel ze skutečnosti? Ať tak či tak, nebudete zklamáni. Kniha je v tomto případě určitě daleko lepší, než kdybyste měli sledovat podobně laděný snímek v kině.

I když se nejedná o zrovna originální thriller, je to velice solidní detektivka, která milovníkům napětí a pořádné akce dopřeje vše, po čem touží. Vychutnáte si doslova hororovou atmosféru a nebudete ušetřeni ani detailních popisů několikahodinového mučení oběti. Při čtení se navíc dokonale ponoříte nejen do mysli detektiva a jeho uvažování. Získáte také úžasný náhled do myšlenek vraha, který hraje s Hunterem psychologickou hru, ve které je on vždy o krok napřed. Chrisu Carterovi se skvěle podařilo vykreslit psychiku nelítostného zabijáka, a to způsobem, který by možná od psychologa nikdo nečekal.

Není divu, že kniha byla vydána již ve více než patnácti zemích, její přečtení rozhodně doporučuji!

Související knihy

Carter, Chris

BB/art, 2012