Nakladatelství Mladá fronta zařadilo do letošních novinek i titul francouzské autorky Claudine Desmarteau Gustíkovy patálie. Podobnost názvu s Goscinyho-Sempeho Mikulášovými patáliemi není náhodná, autorka se hned v úvodu vyznává ze své lásky k nesmrtelným příběhům malého Mikuláše a přiznává se k čerpání inspirace právě v tvorbě svých krajanů.

Čerstvá padesátnice Claudine Desmarteau  (*21. 12. 1963) je autorkou posledních deseti let. Svoji prvotinu Trouilleland, první část Angie largue les amarres (Strachozem, Angie vyplouvá), publikovala teprve v roce 2005. Jednalo se o příběh holčičky Angie, jež se na planetě, kde všichni mají z něčeho strach, vydává na cestu za hledáním léku proti němu. Přitom musí bojovat se svým jediným strachem, jímž je obava z dospívání. U nás je autorka zatím prezentována pouze první knihou ze série Gustíkových příběhů v překladu Anny a Erika Lukavských, ale ve své domovině vydala již čtyři knihy o dětství a dospívání malého Gustíka, stejně jako další romány zaměřené převážně na dětské a pubescentní publikum. Ještě produktivnější je ovšem jako ilustrátorka, a tak není překvapením, že i Gustíkovy patálie doplnila vlastními kresbami.

Podobnost s Mikulášovými patáliemi však končí u názvu a vyznání se z inspirace. Zatímco původní Mikuláš (viz kupříkladu naše recenze) je sérií krátkých vtipných příhod, jež mohou stát každá sama o sobě a jež jsou popsány příjemným a lehkým jazykem prostým jakýchkoli hrubostí, je desetiletý Gustík zobrazen jako dítko aktuální doby se všemi jejími nectnostmi. To znamená, že kromě dost odlišného ražení Gustíkova přístupu k životu, jeho náklonnosti k technickým pomůckám, jako jsou počítače, telefony či herní konzole, hovoří Gustík a celé jeho okolí hrubým jazykem stávajících dětí a jejich rodičů. Na jednu stranu jde tak o nejspíš věrné vyobrazení velké části dnešní dětské populace, na druhou je ovšem otázkou, zda právě tato skupina dětí vůbec po knize, jako ze svého pohledu přežitku, někdy sáhne a bude mít příležitost se se zrcadlem svých zlozvyků seznámit. Zatímco Mikuláš přežívá bez úprav a úbytku zájmu svým jemným humorem už od dob předcházejících dokonce i autorčino narození a stále ovlivňuje životy dnešních čtenářů malých i dospělých, výchovný prvek Gustíkova příběhu je skryt pod záplavou vulgarit a zobrazením dnes tak typického úpadku zájmu o vlastní rozvoj ve prospěch konzumace již připravených mediálních podnětů. Gustíkovy patálie, rovněž na rozdíl od své předlohy, zobrazují kontinuální příběh titulní postavy a její rodiny způsobem, jenž stojí na potřebě seznámit se s knihou jako s celkem. Gustíkovi pomáhají příběh vytvářet jeho rodiče a jeho starší sourozenci, sestra Delfina, jejímž hlavním zájmem je poslech nahrávek skupiny Nirvána, a bratr Romain, jenž balancuje na hraně propadnutí pro naprostou absenci zájmu o školu a vzdělání. Průběžným prvkem, kolem něhož se příběh točí, je kočka Monica a její jediné uchráněné kotě Nini. Autorka obratně využívá právě domácí zvíře a péči o ně jako zlidšťující faktor příběhu, díky němuž výrazným způsobem zjemňuje dopad všech ostatních realistických prvků a dává tak Gustíkovi přeci jen určitý nádech dětské nevinnosti. Stejného efektu pak dosahuje i popisem Gustíkova vztahu k prarodičům. Vrcholným momentem celého příběhu jsou vánoční svátky ve společnosti příbuzenstva, jež proběhnou spíše neobvyklým, ale o to více rodinu stmelujícím způsobem.

Komu je kniha určena? Styl a aktuálnost řadí tuto publikaci do skupiny děl vhodných prioritně pro poměrně úzkou zájmovou skupinu. Pravděpodobně by mohla nalézt uplatnění v rukách dnešních pubescentů, s větší pravděpodobností spíš u jejich rodičů, kterým snad může ulevit ve výchovném procesu ratolestí díky vědomí, že „v tom nejsou sami“.

Pro koho se kniha nehodí? Určitě bych ji nepředložil svému vlastnímu předškolákovi ani žákům prvního stupně. To je zásadní rozdíl, jak již bylo řečeno, oproti Mikulášovým patáliím, jež lze bez obavy a bez cenzury předložit komukoli. Mně osobně přijde škoda předkládat hrubosti a vulgarity, jakkoli převzaté z reálného světa, nevinné dětské klientele. A právě proto, že se silnými výrazy se naši malí v životě jistojistě setkají, proč jim je máme předkládat my a už teď?

Gustíkovy patálie jsou sondou do dnešních dní, jsou zdařilým zobrazením reality světa velké části našich dětí, ať se nám právě tato realita líbí nebo ne. Claudine Desmarteau určitě prokazuje nevšední vnímavost a schopnost své postřehy ztvárnit čtivou formou. A pokládá před nás nevyslovenou otázku, proč jsou ty děti takové, jaké je popisuje? Kdo a kde je naučil mluvit a chovat se tak, jak se nám často nelíbí? Za sebe osobně bych pak poprosil rodiče: „Než tuto knihu dáte do ruky svým dětem, přečtěte si ji nejprve sami.“

Související knihy

Desmarteauová, Claudine

Mladá fronta, 2014