Markus Zusak, autor australského původu, vydal během své autorské kariéry bezpočet knih, ale opravdovým bestsellerem se stala až jeho Zlodějka knih, kterou u nás poprvé vydalo nakladatelství Argo v roce 2009. Díky novému filmovému zpracování se kniha letos dočkala svého druhého vydání.

Nacistické Německo. Liesel Memingerová už nemůže zůstat se svou matkou, takže se ze dne na den ocitne u pěstounů. Sama u naprosto cizích lidí. Původně tu s ní měl být její bratr, ten ale zemřel cestou ve vlaku, přímo vedle ní. Teď je sama, bez mámy, zato ale s noční můrou, která se vrací noc co noc a připomíná jí, že její bratr je mrtvý. Najde se ale jeden člověk, který ji v těchto chvílích pomůže – Hans Hubermann, její nový táta. Právě tento muž se pro Liesel stane oporou, společníkem, přítelem. To jemu ukáže svou první knihu, kterou kdy ukradla. Stalo se to po pohřbu jejího bratra, kniha vypadla učedníkovy z kapsy, tak si ji vzala. Jenže neumí číst. Ani psát. A tak se Hans stane jejím učitelem. Dá jí nejen lekce ze čtení a psaní, ale i ze života. Ze života, který se s nikým z nich nemazlí. Jak by taky mohl, když jsou uprostřed války…

S Liesel prožijeme čtyři roky. Čtyři roky, ve kterých zažila všechno možné, během kterých dospívala a během kterých kradla knihy. Postupně si zamiluje nejen svého nového otce, ale i matku a Rudyho, kluka ze sousedství. Právě skrze její postavu vidíme Německo v době, kdy bylo plně odevzdáno vůdci. Možná skutečnost, že autor zachytil právě tuto dobu skrze dětské oči, dává příběhu jeho sílu. Když navíc předem víte, o koho Liesel ještě přijde, neubráníte se tomu, aby vám nepřirostla k srdci. Taky si uvědomíte, kolik nevinných lidí padlo za oběť jednomu člověku s šílenou vizí a se schopností říkat právě ta slova, která chce skoro celý národ slyšet.

Ještě jsem neměla v rukou knihu, která by byla vyprávěná samotnou smrtí – ano, čtete dobře. Právě smrt je průvodcem celou touto knihou, a sama za sebe mohu říct, že by se příhodnější vypravěč asi ani nenašel. I když vám celou knihu napovídá, jak to vlastně dopadne, nechcete tomu věřit. Nechcete věřit, kdo se stane její obětí, i když víte, že to tak bude, protože smrti uniknout přece nejde. Možná právě díky skutečnosti, že čtenář předem ví, jak dané postavy dopadnou, mají i šťastné chvíle hořkosladkou pachuť – na jedné straně jste za hrdiny šťastní, že i oni prožijí během toho, co se kolem nich děje, nějakou tu radost, ale zároveň víte, že to štěstí nepotrvá dlouho. Nečekejte, že se na konci knihy budete usmívat a budete spokojení, protože to není pravda – tato kniha vám zlomí srdce a donutí vás přemýšlet o tom, co jste právě přečetli. Rozhodně to není nějaké lehké odpolední čtení, kterým byste si jenom zaplnili volnou chvilku. Zlodějka knih je emotivním a hlubokým příběhem, u kterého neexistuje šťastný konec a který si rozhodně zaslouží pozornost.

Související knihy

Zusak, Markus

Argo, 2014