Když Bůh tomu chce

large
Křížové výpravy jsou jedním z historických fenoménů, které v lidech vždy vzbuzovaly zvědavost a obdiv. Statečný rytíř v zářivé zbroji s červeným křížem na plášti, bojující za svou víru a zemi, to je do jisté míry zkreslená obecně platná představa. Jak to však bylo doopravdy?


Autorem knihy Dějiny křížových výprav, kterou vydalo roku 2014 nakladatelství Argo, je německý historik Hans Eberhard Mayer. Tento odborník na diplomacii studoval na Wesleyan University, Univerzitě v Heidelbergu a Univerzitě v Innsbrusku. Roku 1956 začal spolupracovat na vydávání Monumenta Germaniae Historica. Jeho nejznámějším a nejúspěšnějším dílem jsou právě Dějiny křížových výprav, jež byly poprvé publikovány roku 1965 jako Geschichte der Kreuzzüge a od té doby se dočkaly deseti vydání.

Když bylo dne 18. listopadu 1095 v Clermontu zahájeno jednání církevního koncilu, hlavním bodem programu rozhodně nebyla křížová výprava proti Seldžukům na Východě. Až na samém konci setkání, 27. listopadu, přednesl papež Urban II. řeč, která podnítila tisíce urozených i prostých, bohatých i chudých k výpravě na pomoc východním souvěrcům pod heslem Deus lo volt, tedy Bůh to chce.

Původním smyslem první křížové výpravy, jejíž počátek je spojován právě s koncilem v Clermontu, bylo poskytnutí pomoci východní církvi – později konkretizované v osvobození Svaté země, zvláště Jeruzaléma a Svatého hrobu, a svržení nadvlády pohanů. Pohnutky k výpravě byly však různorodé a postupem času zvítězila potřeba získání nové půdy a expanze západní kultury.

První křížová výprava oficiálně skončila roku 1099. O necelých padesát let později byla vyhlášena druhá křížová výprava jako reakce na pád Edessy. Tyto první dvě křížové výpravy udaly základní tón dalšímu vývoji kruciát. Kromě nich se autor ve své knize věnuje i vzniku, vývoji a zániku křižáckých států (po první křížové výpravě vznikly na Blízkém východě Edesské hrabství, Antiochijské knížectví, Tripolské hrabství a Jeruzalémské království), třetí a čtvrté křížové výpravě, legendární dětské křížové výpravě roku 1212, křížové výpravě císaře Fridricha II., křížové výpravě svatého Ludvíka a dalším.

Téměř čtyři sta stran čítající kniha je rozdělena na kapitoly, které v chronologickém sledu rozebírají problematiku jednotlivých křížových výprav a křižáckých států. Kruciáty autor zasazuje do kontextu s tehdejší politickou situací a snaží se do detailů pochopit nejen jejich počátky, ale i jejich důsledky. Seznam biografie na konci knihy poslouží zejména čtenářům, kteří budou tematikou křížových výprav natolik zaujati, že se rozhodnou vyhledat další odbornou literaturu.

Po oddílu s rozsáhlým poznámkovým aparátem následují mapy, přibližující čtenáři geografii střední a východní Asie, jižní Sýrie a Palestiny a severní Sýrie, tedy pro kruciáty klíčových oblastí. Tyto mapy výrazně usnadňují čtenářovu orientaci v problematice, stejně jako jmenný rejstřík na samém konci knihy.

O kvalitách knihy Dějiny křížových výprav svědčí mimo jiné fakt, že je jakožto odborná literatura doporučována i studentům historie na vysokých školách. Její hlavní výhodou je to, že přes svou odbornost nejde o nudné čtivo. Naopak, už téma publikace předznamenává, že v rámci dosavadních výzkumů bude historicky přesné líčení velmi záživné. Přesto by bylo možno knihu ještě více oživit například reprodukcemi dobových reálií, týkajících se dané problematiky, ačkoli to pro studium kruciát není zásadní.

Publikaci doporučuji nejen zájemcům o středověkou historii, ale i čtenářům, kteří jsou fascinováni fenoménem kruciát.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeDějiny křížových výprav

Mayer, Hans Eberhard

Argo, 2014

Napsat komentář