Jeho jméno je Marcel Ihnačák ( *1978) a je slovenským kuchařem, který se nespokojil s tím, že se již ve třiadvaceti letech stal šéfkuchařem pražské luxusní restaurace Století, ale rozhodl se posbírat zkušenosti v předních kuchyních světa. Vařil v londýnských restauracích ozdobených michelinskými hvězdičkami, stal se zástupcem šéfkuchaře u Jamie Olivera a vrátil se na rodné Slovensko. Nyní vede kuchyni v restauraci Toscana v hotelu Double Tree by Hilton Bratislava a vydává kuchařské bestselery.

V závěru minulého roku nakladatelství Slovart vydalo knihu s názvem Zelenina, moje láska, která se věnuje – jak napovídá název – právě zpracování zeleniny. Jde o krásnou publikaci plnou nádherných fotografií, takže určitě má šanci zabodovat již svojí grafickou úpravou. Při pohledu na naaranžovaná jídla se začínají sbíhat sliny v ústech a předělové fotografie syrové zeleniny a ovoce vyvolávají nutkavý pocit uchopit je a sníst.

Ano, ačkoliv je v názvu knihy pouze zelenina, najdeme uvnitř i čtyři prémiové kapitoly věnované ovoci (švestkám, broskvím a meruňkám, jablkům a hruškám a jahodám). Jde však opravdu jen o zanedbatelnou část knihy. Osm úvodních obsáhlých oddílů se věnuje jednotlivým druhům zeleniny: rajčatům, chřestu a fazolkám, lilku a cuketě, paprice a chilli, kořenové zelenině, kapustě a zelí, bramborám a květáku a brokolici. V každé kapitole najdete recepty na jídla bezmasá, ale i masitá. Ta jsou v obsahu označena symbolem kostičky, aby bylo pro všechny vegetariány snazší se jim vyhnout.

U každého receptu najdete fotografii výsledného pokrmu (u složitějších jídel i postupu výroby), přehledný seznam ingrediencí a často i pohled do zákulisí přípravy. Důležité osobní vychytávky najdete po levé straně pod počtem porcí.

Jistě také víte, že některé kuchařské knihy jsou pro praktické vaření nepoužitelné. Proto jsem se rozhodla vyzkoušet, jak se podle Ihnačákových návodů bude vařit obyčejné hospodyňce, která se třeba pro exkluzivní suroviny nemůže vydat do specializovaných prodejen, ale zase jí v sezóně zásobuje vlastní zahrádka. To se sice lehko řekne, ale hůře udělá, když je v kalendáři leden. Proto jsem vyzkoušela recepty z kapitol paprika a brambory, protože tyto hlavní přísady jsou dostupné celý rok.

Pro večeři jsem vybrala Brambory plněné bramborami a zlatou cibulkou.

Brambory plněné bramborami

Jediným zádrhelem bylo sehnat parmazán, což se mi povedlo až v obchodním řetězci, nicméně zajímavé chuti by se dalo docílit třeba i použitím dostupnější nivy. Originál byl opravdu chutný a dal se jíst jak teplý, tak studený. Navíc při postupu dle návodu jsem se neztratila, doba pečení byla dostatečná a výsledek vypadal přesně jako v knize.

Na sobotní oběd jsem vyzkoušela Bramborovou polévku se sušenými dubáky.

Bramborová polévka se sušenými houbami (dubáky)

Zde jsem si dovolila použít oproti návodu směs sušených hříbků, ale výsledek byl skvělý! Houbovou bramboračku jistě zvládá každá kuchařinka, ale nápad namočit houby přes noc do bílého vína je opravdu dobrý a byla by škoda se jím neřídit. Opět mi vaření podle deklarovaného postupu šlo jako po másle a k dokonalé nápodobě originálu mi chyběla pouze čerstvá majoránka. Musela jsem vzít za vděk sušenou, inu není zrovna sezóna zelených bylinek.

Jedinou výtku mám pouze k hlavnímu jídlu, kterým byl Králík na bílém víně s paprikami.

Králík na bílém víně s paprikami

Ač jsem se zuby nehty držela návodu, přesto moje jídlo chtělo více času v troubě než uvedených čtyřicet minut a výsledek byl na pohled trochu odlišný. Přesto i tento recept byl přijat strávníky s nadšením a jistě ho čas od času budu muset opakovat. Třeba budu mít příště štěstí a seženu i deklarované černé olivy (nahradila jsem je zelenými) a čerstvou šalvěj (namísto sušené).

U hlavních chodů není uvedena doporučená příloha, volba je zřejmě na kuchaři a jeho strávnících. My jsme ke králíkovi měli oblíbenou bramborovou kaši.

Celkově se dá říct, že recepty z knihy Zelenina, moje láska mohou být obohacením vaší kuchyně, pokud se nebojíte při vaření používat víno a nevadí vám větší množství tuku – například másla a olivového oleje, které jsou dominujícími přísadami většiny pokrmů. Výsledná chuť při použití kvalitních a hlavně čerstvých surovin stojí určitě za to!

Související knihy

Ihnačák, Marcel

Slovart, 2013