Hlavními hrdiny příběhu s tajemným názvem Popoupo a vysvětlujícím podtitulem Podivuhodná pouť pouští jsou obyčejné české děti. Zápletku s kouzelným papírem, na nějž si děti nakreslí plán hry, vymyslela Zuzana Holasová již před téměř dvaceti lety a je moc dobře, že nakladatelství Paulínky připravilo na závěr loňského roku druhé vydání.

Zuzana Holasová (*1950) se narodila v Praze do ateistické rodiny. Vystudovala práva se zaměřením na nakladatelskou činnost a pracovala v nakladatelství Albatros. Osud ji přivedl k víře a do Sekulárního františkánského řádu. V devadesátých letech začala psát knihy pro děti (Nefritový prsten, Příběhy z Bible, Bible kniha knih, Čtrnáct malých setkání, Jakub a radost, Strašidelné město).

Sourozenci Michal, Tomáš a Alžbětka a jejich protivný bratranec Otík zvaný Chocholouš se během předprázdninového úklidu starodávné chalupy na Šumavě ocitnou rovnýma nohama na poušti. Mnohem více než práce je totiž láká průzkum půdy plné starodávných a tajemných věcí. Když objeví velký arch papíru a sadu pastelek, pustí se do vymýšlení plánu hry a jejích pravidel. Do cesty pouští kladou překážky, aby hra byla co nejtěžší. Dokonce i Otík, který nad vším ohrnuje nos, podlehne zápalu ostatních a přimaluje draka, s nímž je třeba bojovat. Jenže se stane, co nečekali – hra je pohltí a oni jsou nuceni celou cestu projít a bojovat s obtížemi, které jim na půdě chalupy připadaly tolik zábavné. Dokáží projít Tekutými písky, Kritickým pásmem a Východními horami tak, aby nevzbudili tříhlavého draka? Porazí ho a překonají Pustou pláň plnou bludných balvanů? Dostanou se po mostě přes Velkou prázdnotu všichni, když v pravidlech je stanoveno, že bezpečně projde pouze nejrychlejší hráč a pod posledním se most proboří? Co odhalí pohled do Pastýřova pramene? Jací doopravdy jsou?

Toto vše se dozvíte, když se do četby knihy Popoupo pustíte. Musím říct, že mě osobně Podivuhodná pouť pouští „dostala“. Nejen dětským, ale i dospělým čtenářům totiž nastavuje zrcadlo a učí je, jak se potýkat s těžkostmi života. Vůbec přitom není na závadu, že její podtext je křesťanský. Ono poučení, že „jak chceš, aby ostatní jednali s tebou, jednej ty s nimi“ a základní biblické poselství „miluj bližního svého“ je totiž univerzální a srozumitelné všem. Autorka také pochopitelným způsobem ukazuje, jak důležité je odpuštění a že je nutné umět odpouštět i sám sobě. Nabádá dokonce ke konání dobrých skutků a ukazuje, že někdy stačí maličkost.

Děj je velice atraktivní, možná bych ho přirovnala k Letopisům Narnie, přináší poučení i nutnost pozitivního náhledu na život. Autorce nelze upřít bohatou fantazii i schopnost propojovat světy a servírovat poučení tím nejpřirozenějším způsobem. Nezastírá, že v každém z nás se snoubí dobro a zlo a je jen na nás, jestli s oním zlem budeme bojovat, či mu podlehneme.

Knihu provází ilustrace Hany Klímové-Pavlátové, a i když nejsou početné, jsou příjemným zpestřením příběhu. Velikost písma je vhodná pro všechny čtenáře, kteří již mají za sebou nějaké knihy. Pro věk kolem devíti let hovoří i dlouhá souvětí, v nichž by se mladší děti ztrácely. To ovšem neznamená, že by jim text nemohl předčítat dospělý. Naopak, společné čtení je velmi vhodné.

Mám jen úplně malou výhradu, a to k pro nekatolíky nesrozumitelnému úvodu. Ne všichni totiž vědí, že u katolického biřmování (což je katolická svátost přijetí Ducha Svatého) přijímají ti, kterých se to týká, i nová jména. Navíc autorka tento fakt nikde – ani pod čarou – nevysvětluje. Ale to jen malá piha na kráse.

Popoupo aneb Podivuhodnou pouť pouští doporučuji všem, kterým se zdá, že morálka upadá a základní křesťanské hodnoty nejsou právě v kurzu. Tato kniha je totiž vrací do hry a zasévá je právě do těch, kteří tvoří naši budoucnost.

Související knihy

Holasová, Zuzana

Paulínky, 2013