Nakladatelství Jota vydalo v pořadí již třetí díl ze série Nepolepšitelné děti ze sídla Ashton od americké spisovatelky Maryrose Woodové. Humorný román Neviditelný host vypráví další z úžasných příhod slečny Lumleyové a jejích tří svěřenců, sourozenců Alexandra, Beowulfa a Kasiopei Hrozných, s nimiž jsme se seznámili již v předchozích dílech Tajemné vytí a Utajená obrazárna. Přestože se původně mělo jednat o trilogii, autorka nedávno dokončila čtvrtou knihu The Interrupted Tale (Přerušený příběh).

Díky svému vzdělání na Akademii A. Swanburnové pro nadané dívky z chudých rodin se Penelopa Lumleyová naučila spoustu moudrých výroků, které jí nejednou pomohly zachránit leckterou, na první pohled bezvýchodnou situaci. Po návratu z Londýna však brzy zjistí, že nebezpečí nečíhá jen v neprobádaných ulicích velkoměsta, ale že vás může zaskočit i před prahem vašeho domova.

Tuto cennou lekci dívka dostane ve chvíli, když se na sídlo Ashton vrátí vdova Ashtonová ve společnosti známého cestovatele admirála Fauceta. Penelopa zanedlouho odhalí, že admirál prahne spíše po vdovině majetku než po její lásce.

Nenadálé události se ještě zkomplikují, když Faucetovi uteče z POE (Permanentní Oplocení Emua) jeho závodní pštros Berta, a sourozenci Hrozní jsou vyzváni, aby ho admirálovi pomohli v lese najít. Slečnu Lumleyovou začnou sužovat obavy, že by se vlčím dětem mohlo v lese zalíbit natolik, že už se na Ashton nebudou chtít vrátit a že zatouží po svém dřívějším, svobodnějším životě…

Stejně jako oba předchozí díly se i Neviditelný host odehrává stále v oparu tajemství. Přestože nám autorka nenápadně podsunuje nové indicie, jež by nám mohly pomoci odhalit jak záhadný původ sourozenců Hrozných, tak i jejich vychovatelky slečny Lumleyové. Té i nadále vrtá hlavou, proč ji její rodiče odložili do Akademie A. Swnaburnové a za celá dlouhá léta o ni neprojevili sebemenší zájem. Podivuhodné je i dědičné onemocnění, jímž trpí vždy při úplňku lord Frederik. Přestože nám Woodová nepředkládá jednoznačné odpovědi, každý bystřejší čtenář přinejmenším tuší, jaké prokletí bylo na rod Ashtonů uvaleno.

Autorka nadále zachovává snicketovský styl vyprávění, a tak v nejvypjatějších místech nezapomíná čtenářům vysvětlit některá oblíbená rčení Agáty Swanburnové, nebo je poučuje o tom, že i když mají pštrosi velmi malý mozek, dokážou běhat mnohem rychleji než koně nebo slečna Lumleyová.

Neviditelný host není však jen humorným vyprávěním o třech vlčích dětech a jejich chytré vychovatelce. Tato kniha obsahuje spoustu moudrých výroků, jež si je dobré vzít k srdci a mít je stále na paměti.

K této sérii již neodmyslitelně patří také krásné ilustrace Jona Klassena, které dokonale dotváří celou atmosféru románu.

Přestože jsou Nepolepšitelné děti ze sídla Ashton primárně určeny menším čtenářům, jejich kouzlo by mohlo zaujmout i nejednoho dospělého. Proto si dovolím tuto řadu doporučit jak dětem, tak i jejich rodičům. V knihách Maryrose Woodové se totiž skrývá spousta myšlenek, jež mohou poučit rovněž knihomoly, kteří už dětským příběhům dávno odrostli.

Ukázka z knihy

Penelopa se neodvažovala na Hrozné ani podívat. Tři páry očí toužebně hledících k lesu. Tak si alespoň představovala pocity dětí. Měly by mít možnost si vybrat, pomyslela si a statečně mrkala, aby potlačila slzy. Pokud nebudou mít na vybranou, nejsem o nic lepší než admirál, který drží živé tvory zamčené na místech, kde by samozřejmě nejradši nebyli. Pokojíček na sídle Ashton působil jistě příjemně, zvlášť s tou spoustou knížek a hraček, nehledě na milující a horlivou vychovatelku, ale přesto by ho Penelopa nerada přeměnila v POH – Permanentní Oplocení Hrozných, z něhož není úniku.

„Děti, nemusíte tu zůstávat,“ pokusila se promluvit, ale skoro žádný zvuk jí z hrdla nevyšel, protože měla hlas přidušený slzami. (str. 172–173)

Související knihy

Woodová, Maryrose

Jota, 2013