Zpátky do školy

goscinny_sempe_001
Byli jsme tam všichni. Doba povinné školní docházky je jedno ze stěžejních období ve vývoji našich charakterů. Tady poznáváme svět, jaký je. Tady utváříme první pevná přátelství a svádíme své první vážné bitvy. Pamatujeme si ale, jakými slovy a jakými myšlenkami jsme v té době disponovali? Naštěstí jsou na světě lidé, kteří nezapomněli.

Nakladatelství Albatros připravilo na říjen 2013 reedici tří souborů zatím vůbec posledních příběhů z autorské dílny René Goscinnyho o patáliích malého Mikuláše, s nesmrtelnými ilustracemi Jean-Jacquesa Sempého, a opět v naprosto brilantním překladu paní Tamary Sýkorové, jež u nás představila zatím každý tímto nakladatelstvím vydaný příběh Mikuláše a jeho přátel. Všechny tři tituly, Návrat z prázdnin, Sváteční oběd a Bezvadný vtip, mají kromě svých hrdinů jedno výjimečné pojítko. Jsou sestaveny z poznámek a záznamů René Goscinnyho, jež zpracovala a k prvnímu vydání v roce 2004 připravila celých dvacet sedm let po otcově smrti jeho dcera Anne. Myslím, že by měla být uvedena jako spoluautor, protože díky její snaze je svět zase veselejším místem. Příběhy malých školáků, jež pan Goscinny na podnět právě ilustrátora pana Sempého představil čtenářům již počátkem jara roku 1959, dodnes neztratily naprosto nic ze svého vtipu, roztomilosti i drobných ponaučení a i po více než půl století se zdá, že svým dokonalým ztvárněním dětského uvažovaní budou oslovovat Mikulášovy dnešní vrstevníky stejně jako jejich rodiče.

Pro úplnost, René Goscinny je i autorem stejně nesmrtelné postavy Asterixe, jehož grafické ztvárnění má na svědomí Albert Uderzo. Jejich štafetu nedávno převzali Jean-Yves Ferri a Didier Conrad.

Jak už jsme si řekli, Anne Goscinny nalezla a sestavila takové množství příběhů, že Albatrosu vystačily hned na tři svazky. Všechny tři mají společné uspořádání do čtyř kapitol s proměnlivým počtem příběhů. Nelze asi úplně přesně říci, dle jakého klíče bylo uspořádání provedeno, ale jako čtenář-rodič je považuji za velmi dobrý nápad, protože dává rodičům do rukou účinnou záchrannou brzdu k zastavení neustávající poptávky dychtivě naslouchajících potomků bažících po dalším a dalším vyprávění. Volání „Ještě jeden, prosím!“ lze tak snáze čelit na rozhraní kapitol právě i díky jasně graficky odděleným blokům. Každá z kapitol je pak pojmenována podle prvního příběhu v ní umístěného. Celkově je v knihách osmdesát jednotlivých příběhů, v první z nich dvacet osm a po dvaceti šesti ve dvou zbylých.

Pro znalce Mikulášových patálií může být zajímavé sledovat vývoj postavy, jenž je nejmarkantnější právě v poslední sbírce Bezvadný vtip. Už samotné názvy příběhů, jako jsou třeba Docela sám!, Pravý malý muž nebo Jako dospělý, dávají tušit, že Mikuláš by nezůstal jen nestárnoucím prvňákem, ale že by jej s vysokou pravděpodobností pan Goscinny postupně nechal dospívat, kdyby ovšem o autora svět nepřišel krátce po jeho pouhých jednapadesátých narozeninách. Na rozdíl od jiných postav světové literatury (Goscinnyho Asterixe nevyjímaje), jež během své slávy osiřely, pro Mikuláše se dosud nový tvůrce-pokračovatel nenašel. Je těžké rozhodnout, zda je to dobře nebo ne, lze jen konstatovat, že to tak je. Pravdou ale je, že i naše domácí literární scéna představila podobné charaktery, byť většinou v osobách dětí starších. V této souvislosti stojí za zmínku třeba Švandrlíkovi žáci Kopyto a Mňouk, nerozlučně spjatí s ilustracemi Jiřího Wintra Neprakty, které český čtenář poprvé spatřil na začátku sedmdesátých let, podobně jako Boříkovy lapálie Vojtěcha Steklače se stejně zvučnými jmény ilustrátorů, jako jsou Vladimír Renčín a později Adolf Born. Čeští dětští hrdinové jsou ovšem oproti těm francouzským starší, ale z hlediska profilů postav jsou Steklačovi hrdinové těm Goscinnyho bližší než ti Miloslava Švandrlíka.

Komu jsou Mikulášovy příběhy určeny? To je opravdu jednoduchá otázka ke zodpovězení: každému. Příběhy malého Mikuláše a jeho spolužáků může začít slabikovat předškolák stejně, jako je z ruky nepustí člověk užívající zaslouženého důchodu. Jejich kouzlo spočívá i v tom, že je čtenář může brát do rukou znovu a znovu a nikdy se jimi nepřesytí. Kolik takových knih znáte?

Pro koho sbírky určeny nejsou? I tato otázka má velmi prostou odpověď: někoho takového nejspíš nenaleznete.

Nezbývá než poděkovat rodině Goscinnyů za to, že svět obohatila o nesmrtelnou zábavu, Jean-Jaques Sempému za to, jaké ilustrace Goscinnymu poskytl a v lokálním měřítku pak paní Sýkorové za dokonalost překladu do naší mateřštiny.


O Mikulášových příhodách zaznamenaných v 5 knihách vydaných nakladatelstvím BB/art jsme vás informovali v článku Není Mikuláš jako Mikuláš.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeNové Mikulášovy patálie: Návrat z prázdnin

Goscinny, René

Albatros, 2013

zobrazit info o knizeNové Mikulášovy patálie - Sváteční oběd

Goscinny, René

Albatros, 2013

zobrazit info o knizeNové Mikulášovy patálie - Bezvadný vtip

Goscinny, René

Albatros Media, 2013

zobrazit info o knizeNové Mikulášovy patálie - Bezvadný vtip

Goscinny, René

Albatros Media, 2013

Napsat komentář