Originální grafický román z pera britské spisovatelky Posy Simmondsové se jmenuje Gemma Boveryová. U nás dílo vydalo nakladatelství BB/art v roce 2009. V Londýně vyšlo už v roce 2001. Kniha není čistým románem ani komiksem. Je to něco mezi těmito dvěma žánry. Postavy zde totiž nemluví jen skrze bubliny, ale obrázky jsou doplněny vypravěčovým textem a útržky z deníků hlavní hrdinky. Gemma Boveryová má mnoho společného s románovou hrdinkou Emou Bovaryovou. A není to žádná náhoda. Autorka se nechala inspirovat slavným dílem francouzského spisovatele Gustava Flauberta Paní Bovaryová, které je z roku 1857.

Ema Bovaryová vstupuje do svého manželství plná ideálů a nadšení. Její přístup se ale postupně mění, protože její vztah je pouhým stereotypem. A tak Ema začne mít milence i spoustu dluhů. Tíhu svých tajemství nakonec nevydrží a spáchá sebevraždu. Její manžel Karl psychicky tento fakt neunese a brzy také umírá. Takový je ve zkratce známý tragický příběh nešťastné ženy.

Příběhem Gemmy nás provází Raymond Joubert, jenž je vlastníkem pekárny a sousedem manželů Boveryových. Sleduje Gemmin osud a je to on, kdo nachází podobnost této ženy s hrdinkou románu. Své postřehy střídá se zápisky z Gemminých deníků, jichž se zmocnil po její smrti.Spolu s Joubertem poznáváme život, který Gemma vedla, než se odstěhovala do Baiveville. Byl to hektický kolotoč, který skončil nevydařeným vztahem se sebestředným Patrickem. Hned poté se seznamuje na vánoční oslavě s truhlářem Charliem a skáče do dalšího vztahu. Stejně jako Flaubertova hrdinka si Gemma vezme muže, který už byl jednou ženatý. Charlie má dvě děti a bývalou hysterickou manželku, která svého exmanžela stále využívá. On je však slaboch, který nevidí, že jen kazí svůj vzkvétající vztah s Gemmou.

Gemmu ale tento stav ničí, a tak se s Charliem i z tohoto důvodu odstěhuje z Anglie do Francie. Nejdřív je nadšená ze všeho toho ticha a pohody, oddává se své fantazii a plánuje rodinu, kterou by zde mohli s mužem založit. Je plná optimismu a překypuje energií. Ale venkov jí za chvíli začne nudit, a tak začne hledat něco, čím by se zabavila. Nejdříve nachází smysl života ve zkrášlování věcí, které rekonstruuje lidem na zakázku. To jí ale postupem času nestačí, a tak si najde milence, se kterým stráví nejedno odpoledne v zámku jeho rodiny. Stejně jako u paní Bowaryové je to venkovský šlechtic nízkého rodu. Tento fakt je jen jeden z mnoha, které hrdinky spojuje. Obě se do svých milenců zamilují, ale jen na krátkou dobu, protože jsou obě citově nestálé.

Simmondová se inspirovala nejen postavou, která je tak nadčasová, ale i kritikou anglické středostavovské vrstvy obyvatel. Na rozdíl od Flauberta, který zvolil tragickou formu, popisuje nešvary společnosti s humorem a nadsázkou. Autorka také poukazuje na problémy dnešní doby, jako je například konzumní styl života a konfrontace dvou národů Angličanů a Francouzů.

Čtenář, který četl Paní Bovaryovou, tak může nacházet časté paralely mezi těmito ženami. A to, že je román psán z pohledu šmírujícího souseda, který vlastně Gemmu tajně miluje, mi přijde geniální. Jestli však Gemma a její muž dopadnou stejně jako ve slavném románu, si už musíte přečíst sami. Já vám mohu jen toto dílo vřele doporučit. Je to nesmrtelný příběh, úžasné vyprávění o kouzlu lásky a chování ženy, která je ztracená ve svém vlastním světě.

Související knihy

Gemma Boveryová

Possy Simmondsová

Vydalo nakladatelství BB/art