Román o muži, v jehož chování se snoubily aristokratické způsoby s nejsměšnějšími nešvary, vychází po bezmála osmdesáti letech od svého prvního vydání. A stejně jako v době svého vzniku dokáže i dnes nastavovat zrcadlo lidské malichernosti a vychloubačství.
Od svého prvního vydání v roce 1934 vzbuzuje román Konec starých časů pozornost literárních kritiků i jazykovědců a vlna reakcí se zvedá pokaždé, když se dílo dočká dalšího publikování. Pohledy na jeho kvalitu se napříč kritikami různí. Někteří vyzdvihují odvážné experimenty s vyprávěcími postupy a neobvyklý archaizující jazyk, který je pro styl Vladislava Vančury charakteristický, jiní naopak románu vyčítají obsahovou nesoudržnost a o Vančurovi tvrdí, že neumí správně česky. Všechny tyto důrazné a emotivní výroky na adresu knihy však svědčí o jediném: jedná se o dílo, které mezi ostatními romány své i dnešní doby patří k nejvýraznějším.
Již od prvních stránek, které tvoří předmluva vypravěče Bernarda Spery, je zjevné, že celá kniha bude poněkud zvláštní. Spera, který hned ve druhém odstavci prohlašuje, že knihu sepisuje z pramálo vznešených pohnutek, totiž pro peníze, a následně se s téměř dětinskou snahou ospravedlnit své počínání přiznává k nejrůznějším pokleskům, působí jako vypravěč přinejmenším svérázný. A co teprve, když se na scéně objeví kníže Megalrogov, kterého řada literárních kritiků a historiků označila za novodobou verzi barona Prášila, dona Juana, ale také dona Quijota. Je to šlechtic i příživník, romantická postava i vypočítavý mluvka a lhář. Podivný hrdina plný protikladů, který okouzluje a zároveň vzbuzuje odpor, může působit jako komická figura, zároveň je však osobou, skrze niž autor dává průchod břitké ironii a kritice jak společnosti jako celku, tak i individuálních nedostatků každého člověka.
Je tedy obtížné zaujmout ke knize jednoznačné stanovisko. Avšak právě proto, že vzbuzuje smíšené pocity a vyvolává nejrůznější reakce mezi laiky i literárními vědci, patří mezi díla, která si zaslouží být opakovaně vydávána a čtena stále dalšími generacemi.
Nejnovější vydání obsahově i jazykově výrazného románu Konec starých časů, které vyšlo v edici Česká klasika nakladatelství Slovart, si zasluhuje pozornost také díky svému vzhledu. Listy knihy mají zlatou ořízku, typickou pro starší, cenné svazky. Vydání je tedy nejen nejnovější edicí známého románu, ale také kouskem, který se bude skvěle vyjímat na poličkách knihovny každého milovníka knih a jejich neobvyklého zpracování.
Foto: G. Bruckner, cs.wikipedia.org
Související knihy
Konec starých časůVančura, Vladislav
Slovart, 2013
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.