Tipy na knihy Astrid Lindgrenové a Heleny Zmatlíkové

Knihy, v nichž se pojí krása textu a ilustrací

15.11.2013 Alena Badinová Bez komentáře

Astrid Lindgrenová patří ke světové špičce autorů píšících pro děti. A když se v českých krajích vysloví její jméno, okamžitě si všichni vybaví jméno Helena Zmatlíková. Bez jejích veselých obrázků si totiž knihy švédské spisovatelky ani neumíme představit!

Astrid Lindgrenová i Helena Zmatlíková se narodily v listopadu. Letos si připomínáme 106 let od narození švédské pohádkářky (*14.11.1907, jak jste se mohli dočíst včera v našem medailonu) a 90 let od narození snad nejoblíbenější české ilustrátorky (*19.11.1923).

Je neuvěřitelné, že obě dámy dětské tvorby již nejsou mezi živými – jejich dílo je totiž stále živé a aktuální, oslovuje i současné malé čtenáře a nakladatelství na neustávající poptávku odpovídají novými reedicemi jejich knížek. Pojďte s námi za některými z nich vydaných nakladatelstvím Albatros.

Nakladatelství Albatros je nejstarší české nakladatelství, které se od svého vzniku specializuje na vydávání literatury pro děti a mládež (bylo založeno v roce 1949; do roku 1969 působilo pod původním názvem Státní nakladatelství dětské knihy). Soustředí se na kvalitní původní i překladovou literaturu především pro děti od 2 do 12 let. Je dlouhodobým exkluzivním vydavatelem knížek Astrid Lindgrenové.

——————————————————————————-

Kdo by neznal veselé příběhy Dětí z Bullerbynu? Jejich dovádění provázelo naše dětství a nyní stejně tak jako nás rozesmává i naše potomky.

Bullerbyn – místo šťastného dětství

Šest dětí – Lisa, která všechno vypravuje, její dva bratři Lasse a Bosse, sestry Anna a Britta a kamarád Olle prožívají veselé či méně zábavné každodenní příhody na švédském venkově. Ve třech částech knihy strávíme s dětmi celý rok: jaro s koťátky, léto s prázdninami, podzim se školou, zimu s vánočními svátky. A protože jsou to příběhy, které v různých podobách může zažít každé dítě, těší se stále neutuchajícímu zájmu čtenářů na celém světě.

Vyšla v únoru 2013 jako 14. vydání!

Přečtěte si více o knize Děti z Bullerbynu, nevynechejte ani naši recenzi knihy a využijte i listování knihou

Ukázka z knihy: Co se ještě stalo na mé narozeniny

Ten den bylo ještě víc legrace. Odpoledne jsem pozvala na hostinu všechny děti z Bullerbynu, no, vždyť je nás přece jenom šest. A posadila jsem je kolem toho kulatého stolu ve svém pokoji. Měli jsme malinovou šťávu a každý dostal kus koláče, co na něm bylo napsáno „Lisa 7 let“, a pak byly ještě dva jiné koláče, které taky upekla Agda.

Já jsem dostala dárky od Britty a Anny a od Olla. Od Britty a Anny jsem dostala pohádkovou knížku a od Olla čokoládovývěneček. Olle seděl vedle mne, a tak mě začali Lasse a Bosse škádlit a křičeli:
„Jé – ženich a nevěsta, ženich a nevěsta!“

To říkají jenom proto, že Olle není takový nafoukanec, který si nikdy nechce hrát s holkama. Když se mu posmívají, tak si toho nevšímá a hraje si stejně i s klukama, i s holkama. Ostatně Lasse a Bosse si taky chtějí hrát s holkama, ale dělají, jako že o to nestojí. Když je ve vesnici jenom šest dětí, musejí si spolu hrát, ať jsou to kluci, nebo holky. Skoro všechny hry jsou zábavnější, když je nás šest, než když jsme jenom tři.
Za chvíli se šli kluci podívat na Bossova ptačí vejce a my jsme si s Brittou a Annou hrály s mými panenkami.
Měla jsem v kapse dlouhatánský provázek. Když jsem to zjistila a vytáhla ho a když jsem viděla, jak je dlouhý, napadlo mě, že bychom si s ním mohly pěkně vyhrát. Kdybychom si opatřily ještě stejně dlouhý provázek, stačil by až k oknu Britty a Anny.

Což takhle vyletět nad střechy města s úžasným chlapíkem trošku při těle, který má na zádech ukrytou vrtulku?

Za dobrodružstvím s Karkulínem

V úplně obyčejné ulici ve Stockholmu, v úplně obyčejném domě bydlí úplně obyčejná rodina Svantessonových. Obyčejný tatínek, obyčejná maminka a tři docela obyčejné děti Albert, Bety a Ben. Nahoře v domečku za komínem však přece jen někdo neobyčejný žije – Karkulín ze střechy. A kdože to vlastně je? Ten malý, neodolatelný chlubílek a nenasyta, polopohádkový človíček, který umí létat ve vzduchu a provádí samé neuvěřitelné věci?

Vyšlo v roce 2011 jako 4. vydání!

Přečtěte si více o knize Karkulín ze střechy a podívejte se i na ukázku z ní

Ukázka z knihy

Karkulín měl všech svých sedm koláčů hned v sobě. Benovi to tak rychle nešlo. Zrovna jedl druhý. Třetí ležel na schůdku vedle něho.

„Ach, mně je tak dobře,“ řekl Ben. Karkulín se předklonil a podíval se mu upřeně do očí. „Ale kdepak. Vůbec ti není dobře.“ Položil Benovi ruku na čelo.
„To jsem si myslel! Typický případ koláčové horečky.“ Ben se zatvářil udiveně.
„Co to je… koláčová horečka?“
„Ta se dostane, když se sní moc koláčů.“ „Tak to ty musíš mít koláčovou horečku ještě větší,“ namítl Ben.
„Myslíš?“ zeptal se Karkulín. „Kdepak, já jsem měl koláčovou horečku, když mi byly tři roky, a člověk ji můře dostat jenom jednou v životě jako spalničky nebo černý kašel.“
Ben se vůbec necítil nemocnýa snažil se to Karkulínovi vyložit. Karkulín ho však přinutil, aby si lehl na schody a horlivě mu stříkal do obličeje kakao.
„Abys neomdlel,“ dodal na vysvětlenou. Potom Benovi rychle sebral jeho poslední koláč.

A ještě jednou můžeme si jít zalétat s tím veselým chlapíkem Karkulínem!

Opět řádí Karkulín!

Karkulín sám o sobě tvrdí, že je krasavec, sice trochu při těle, ale náramně chytrý a smělý – prostě ze všech nejlepší! Ale kdo ho zná už z první knížky Karkulín ze střechy, dobře ví, že tenhle velký chlubílek je i mistr na vymýšlení legrácek. Tak neváhejte a pojďte se s ním pobavit!

V roce 2011 knihu vydalo nakladatelství Albatros v prvním samostatném vydání.

Přečtěte si více o knize Karkulín je nejlepší a nevynechejte ani ukázku z ní

Ukázka z knihy:

Ben byl opravdu celý nesvůj. Musí co nejdřív mluvit s Karkulínem. Nesmí ho ale moc vystrašit, vždyť kdo ví, jestli by Karkulín nedostal strach, neuletěl a nikdy se už neukázal!
Ben vzdychl. Potom s nechutí strčil do pusy plnou lžíci. Kaši však nespolkl. Nechal ji ležet na jazyku jako na zkoušku. Ben totiž patřil k těm hubeným chlapcěm, co nemají chuť k jídlu a jakých je mnoho. Vždycky se v jídle šťoural a trvalo mu celou věčnost, než dojedl.
Kaše není moc dobrá, myslel si Ben. Byla by možná trochu lepší, kdyby se víc pocukrovala. Sáhl po cukřence, ale vtom uslyšel za kuchyňským oknem bzučení motorku a už byl Karkulín v místnosti.

Pokud byste si rádi připomněli, jak voní Vánoce v knihách Astrid Lindgrenové, můžete si osvěžit paměť s knihou plnou vánočních příběhů.

Vánoce v knihách Astrid Lindgrenové

Opět se setkáte s Madynkou, Lottou z Rošťácké uličky i s dětmi z Bullerbynu. V jiných vystupují také Madynka či bullerbynské děti, ovšem jsou to povídky nové, které v původních knížkách nenajdete. Ostatní vyprávění jsou pro české čtenáře úplnou novinkou. Všechny příběhy však přinášejí čarovnou vůni perníčků, jehličí a purpury za vyzvánění zvonků.

Kniha vyšla v prvním vydání v roce 2010

Přečtěte si více o knize Vánoční příběhy a prohlédněte si i ukázku z ní

Ukázka z knihy:

Dnes spí celý Letní vršek trochu déle než obvykle. Je totiž neděle a tmavé zimní ráno, tak komu by se nechtělo spát? Ale pak najednou se všichni po řadě probudí. Kočka Tulinka a pes Saso v kuchyni, Alva v pokojíku, maminka a tatínek v ložnici a Líza ve svém pokoji, což je samozřejmě i Madynčin pokoj, jenže Madynka ještě spí a nemá chuť se probudit.

Ovšem Líza ví, jak ji přivést k životu. Se škubnutím vytáhne roletu a vzápětí vykřikne: „Podívej, Madynko, sněží!“
A Madynka vyletí z postele. Na prvním sněhu je vždycky něco úžasného a zvláštního.
„Mám ho radši než všechen starý sníh dohromady,“ říká Madynka. Líza není tak nespravedlivá.
„Já mám ráda všechen sníh na celém světě,“ prohlašuje.

——————————————————————————-

Astrid Lindgrenová

Astrid Lindgrenová se narodila ve švédském městě Vimmerby 14. listopadu 1907 a dožila se úctyhodných devadesáti čtyř let. Naštěstí pro nás nezůstala sekretářkou v advokátní kanceláři, ale stala se maminkou a vypravěčkou pohádek, které si žádaly zaznamenání. Díky tomu se z ní stala světově uznávaná autorka dětské literatury, držitelka ceny Hanse Christiana Andersena a světlo světa spatřily knihy, které provázejí celé generace čtenářů. Kdo by neznal její Děti z Bullerbynu či Karkulína ze střechy, Pipi Dlouhou punčochu, Ronju, dceru loupežníka nebo Emila Neplechu? Z našich recenzí můžete poznat i další díla, například pohádku Dráček s červenýma očima, příběh Já ještě nechci jít spát a fantasy dobrodružství Bratři Lví srdce.
Foto: Wikipedia

Helena Zmatlíková

Helena Zmatlíková se narodila 19. listopadu 1923. Již za studií výtvarného umění se věnovala kresbě jako módní kreslířka. Naštěstí pro mnohé generace dětí u módy nezůstala, ale stala se kmenovou ilustrátorkou v nakladatelství Albatros. Za své dílo dostala řadu ocenění pro nejkrásnější dětskou knížku. Škoda jen, že v roce 2005 odešla malovat na nebeská plátna. Ale i tak tu po ní zůstal národní poklad plný nádherných knih. Nezapomenutelné jsou její ilustrace u dětských leporel (Co děláme ve školce, Kozí pohádka), pohádkové příběhy (Z deníku kocoura Modroočka) i povídání pro děti (Honzíkova cesta). Obzvlášť šťastné bylo spojení jejích obrázků s texty Astrid Lindgrenové, jak jsme vám dnes ukázali.