Astrid Lindgrenová (narozena 14. listopadu 1907) prožila dětství na farmě blízko městečka Vimmerby ve společnosti milujících rodičů a tří sourozenců. Život zde znamenal nejen bezstarostné dětské hry, ale i tvrdou práci, kterou děti vykonávaly spolu s dělníky. Příběhy, které malá Astrid slýchávala od služebných a pomocníků, vzbudily její touhu po knihách.

Už jako malá měla talent na psaní, např. její slohovou práci otiskly Vimmerby Times. Po střední škole pro list dokonce začala pracovat. Měla na starosti divadelní recenze, sloupky o úmrtí, korektury i sérii turistických reportáží z blízkého okolí. Astrid Lindgrenová však toužila po něčem víc, než jí tísnivě malé město mohlo poskytnout.

„Drahé Vimmerby, nejsi zas tak špatné městečko na to, aby se tady jeden necítil jako doma. Ale Bože, chraň, abychom tu nezůstali trčet navždy.“ napsala o něm.

Zlom přišel, když jí bylo osmnáct. Astrid otěhotněla a stala se svobodnou matkou, což bylo považováno za skandální prohřešek. Odstěhovala se do Stockholmu, kde dostala práci stenotypistky. Její plat ale sotva pokryl náklady na jídlo a oblečení, a tak svého syna Lasseho musela „odložit“ k pěstounské rodině do doby, než bude schopná se o něj sama postarat.

V roce 1928 začala pracovat jako sekretářka v Royal Automobile Club. Zde potkala svého budoucího manžela Sturea Lindgrena. Spolu sdíleli vášeň pro knihy i smysl pro humor. Konečně Astrid dostala svého syna zpět a mohla se těšit z role matky a manželky.

„Nebyla ten typ matky, která sedí na lavičce a tiše se dívá, jak si její děti hrají. Chtěla si hrát taky a mám podezření, že se bavila úplně stejně, jako já,“ řekl o své matce Lasse Lindgren pro web astridlindgren.se.

Zároveň v této době psala povídky pro magazín Landsbygdens Jul. Když se narodila dcera Karin, přestěhovala se rodina do bytu v Dalagatanu, kde Astrid Lindgrenová strávila zbytek svého života. V něm tvořila ony legendární příběhy pro děti. Pipi Dlouhá Punčocha vznikla během nemoci dcery Karin. Ležela v posteli a prosila svou matku, aby jí o Pipi Dlouhé Punčoše vyprávěla. A Astrid Lindgrenová stvořila ke jménu postavičku, kterou pak roky bavila své děti i jejich přátele.

Až v roce 1944 příběhy sepsala na papír jako dárek ke Karininým desátým narozeninám. V následujících dvou letech napsala celkem šest knih pro děti. První, kterou publikovala, byla Britt-Mari lättar sitt hjärta (nebyla přeložena) a po ní následovalo vydání Pipi Dlouhé Punčochy. Definitivně Astrid Lindgrenové odstartovalo kariéru spisovatelky. Ze dne na den ji začaly milovat děti po celém světě.

Knihu vydalo nakladatelství, pro které asi o rok později začala pracovat, a to hned na dvou pozicích. Jako autorka a jako editorka. Každé dopoledne psala v posteli vlastní knihy, aby se pak odpoledne změnila v editorku dětských knih, která rozhodovala, co se bude publikovat, setkávala se s autory a ilustrátory nakladatelství. Roku 1958 obdržela Cenu Hanse Christiana Andersena.

Astrid Lindgrenová se často objevovala na veřejnosti a reagovala na veřejné otázky. Ať už to byla daňová politika, téma tělesných trestů při výchově dítěte nebo kampaň za ochranu zvířat. Roku 1988 po ní byl pojmenován asteroid.

V jednadevadesáti letech utrpěla mrtvici. Zemřela doma v Dalagatanu 28. ledna 2002. Švédská vláda pak zavedla Cenu Astrid Lindgrenové pro spisovatele dětské literatury.

Knihy Astrid Lindgrenové se velké popularitě těší dodnes. V současnosti je podle listu UNESCO osmnáctým nejvíce překládaným autorem na světě.

Chcete nahlédnout do spisovatelčina domu? Na oficiálních stránkách Astrid Lindgrenové se můžete vydat na jeho virtuální prohlídku.

Zdroje:
http://www.astridlindgren.se/en; www.wikipedia.cz; www.unesco.org

Foto: www.wikipedia.cz