O tom vás přesvědčí kniha s názvem Příběhy z tribuny, do níž zaznamenala vyprávění osobností kultury i fotbalu spisovatelka a publicistka Zuzana Maléřová (*1965). Rodačka z beskydské Dolní Bečvy se do literárního světa poprvé zapsala ještě v době svých studií knihou Život je kulatý. Od roku 1990 pracovala sedm let jako mluvčí Národního divadla v Praze. Od té doby je její jméno spojováno se světem divadla a hereckých osobností, jejichž životy ji inspirují k tvorbě jak literární (Stůl paní Stelly), tak scenáristické (cyklus (Ne)obyčejné životy – Stanislav Zindulka, Lubomír Kostelka, Blanka Bohdanová). Její vlídný hlas také promlouvá k posluchačům rozhlasu (Dobré jitro na ČRO2) i z divadelních prken (Divadlo Viola). Vždycky milovala fotbal a po letech trávených pouze ve světě kultury se díky svému synu Jeronýmovi obloukem k fotbalu vrátila.

Protože je člověkem, který rád věci propojuje, vymyslela pro nadějné fotbalisty Dukly Praha cyklus podvečerních setkání v zasklené místnosti na tribuně stadionu Na Julisce. Vyprávět o peripetiích svého života přišli jak lidé políbení múzami, tak muži z fotbalové branže. Jelikož bylo co poslouchat, rozhodla se Zuzana Maléřová jednotlivé příběhy zachytit i pro ty, kteří přijít nemohli. Díky tomu se nám dostává do rukou krásná kniha Příběhy z tribuny, kterou v září tohoto roku vydalo nakladatelství Čas. Atmosféru schůzek zachytil na svých fotografiích její manžel, fotograf Vlado Bohdan. Jeho černobílé portréty jednotlivých aktérů tvoří přirozené předěly kapitol.

Autorka má zvláštní, velmi osobitý způsob psaní – většinou volí věty holé, působící až úsečně, jakoby chtěla vyjádřit, že život se také s nikým nemazlí. Přesto je její sdělení komplexní, nechybí v něm popis prostředí, z nichž jednotliví hrdinové vzešli, trápení duše, která mnohdy museli unést, i naděje a radost, kterou jim život přinesl. Zároveň však nezachází do přílišných podrobností, mnohé nechává v náznacích a mimo jiné tak podněcuje čtenářovu fantazii.

Jejím prostřednictvím postupně ožívají osudy Nadi Konvalinkové, Jany Synkové, Marty Kubišové, Stanislava Zindulky, Báry Srncové, Táni Fišerové, ale i Petra Kostelníka, Patrika Gedeona, Tomáše Bergera a mnohých dalších fotbalových mágů. Už názvy kapitol svědčí o autorčině míře vcítění se, např. Uschované stíny Nadi Konvalinkové nebo Tiché noci Michala Kolomazníka dávají tušit, že ve zšeřelé kukani na ochozu stadionu byly otvírány třinácté komnaty, mnohdy plné tak hlubokých zranění, jakým se ty z fotbalového hřiště nemohou rovnat.

Kniha, která vznikla z ojedinělých setkání, jejichž posluchači byli dvanáctiletí kluci, není určena dětem, ale dospělým čtenářům a bezesporu je chytne za srdce. Fotografie zachycující hluboký smutek, naději i optimismus ve tvářích fotografovaných, strohé věty, jejichž skutečný obsah přesahuje pouhé sdělení, to vše vytváří dohromady dílo, které má schopnost dojmout, rozplakat i rozesmát. A rozhodně není určeno pouze milovníkům fotbalu, ale všem, které zajímá, co se ukrývá za hradbami úsměvů a gest.

Pokud patříte k těmto lidem, pak neváhejte a knihu manželského dua Maléřová-Bohdan si pořiďte!

Související knihy

Maléřová, Zuzana

Čas, 2013