Dějiny třicetileté války jsou plné skvělých osobností, jejichž biografie plní poličky historicky osvícených čtenářů. Bohužel je však toto období rovněž plné lidí, na které se neprávem pozapomnělo. Jedním z takových případů je i generál Matyáš Gallas.
Životopis císařského generála Matyáše Gallase, lakonicky nazvaný Matyáš Gallas (1588-1647) s podtitulem Císařský generál a Valdštejnův „dědic“, napsal Robert Rebitsch. Český překlad vydalo roku 2013 nakladatelství Grada.
Robert Rebitsch je rakouský historik, absolvent innsbrucké univerzity v oborech historie a filozofie s pedagogikou a psychologií. Magisterského stupně dosáhl v roce 1996, o čtyři roky později následovala disertační práce o Tyrolsku za vlády Karla V. Nyní působí jako docent na Institutu pro historické vědy a evropskou etnologii v Innsbrucku. Mimo jiné je členem Innsbruckých historických studií, členem pracovního spolku pro poznání úlohy vojska v raně novověké společnosti a nositelem ceny Theodora Körnera za rok 2002. Specializuje se na evropské a tyrolské dějiny 16. a 17. století. Mezi jeho další díla patří životopis Ruprechta Falckého a Albrechta z Valdštejna.
Třicetiletá válka, dlouhý a krvavý ozbrojený konflikt trvající od roku 1618 do roku 1648, znamenala pro naše země mnoho utrpení a nesmírnou míru devastace. Na velitelských postech zúčastněných armád se vystřídala řada vynikajících osobností, stačí jmenovat například domácího Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna, o němž byly sepsány celé stohy odborných knih. Zatímco Valdštejn přitahuje pozornost odborníků z různých zemí i generací, jiné osobnosti zůstaly neprávem opomenuty.
Mezi ně patří i tridentský rodák Matyáš Gallas, který po Valdštejnově smrti stanul v absolutním čele habsburské generality. O tom, že Matyáš Gallas byl dosud odsunován stranou, svědčí i fakt, že donedávna bylo mylně uváděno dokonce nejen datum jeho narození, ale i jméno. Když už na Matyáše Gallase některý autor zaostřil svůj zrak, popsal ho velmi často jako neschopného a nestřídmého generála se sklony k alkoholismu.
Rakouský historik Robert Rebitsch se však rozhodl obraz tohoto vojevůdce rehabilitovat a představit ho na základě důvěryhodných historických pramenů v pravém světle. Jak sám autor v úvodu píše, nebyla to práce jednoduchá, jelikož k prvním třiceti létům Gallasova života chybí skutečně vypovídající prameny. Bylo tedy nutné se spolehnout na soudobou historiografii, která však nebyla příliš objektivní. Kvůli nedostatku hodnověrných pramenů je tak biografie nutně skoupá na soukromý život císařského generála.
Ani v Gallasově biografii nešlo opomenout Valdštejna, v jehož stínu Gallasova osobnost vyrůstala. Svého ochránce a podpůrce nakonec (stejně jako jiní) zradil. Po Valdštejnově zavraždění obdržel nemalý kus jeho obrovského majetku (Frýdlant, Smiřice, Liberec, Hořiněves a přilehlá území), čímž se jeho rod natrvalo usadil v Čechách (jako Clam-Gallasové).
Gallasova osobnost je, jak již bylo naznačeno, plná rozporů. Na jednu stranu byl často vykreslován jako pijan a neschopný velitel, na straně druhé jako výborný stratég. Pro to by hovořil i fakt, že byl do čela armády povolán hned několikrát a po celý život zůstal oblíbencem císařů Ferdinanda II. i Ferdinanda III.
Kniha Matyáš Gallas je postavena na nesmírně široké pramenné základně, o čemž se čtenář může přesvědčit na konci knihy v úplném soupisu pramenů, který je uveden na téměř sedmdesáti stranách. Stejně obsáhlý je i poznámkový aparát, čítající bezmála osmdesát stran. Přesto není jazyk knihy přehnaně odborný a rozhodně nebude činit potíže ani historií nepolíbeným čtenářům. Text knihy provází řada barevných fotografií i černobílých ilustrací, které ji činí čtenářsky atraktivnější.
Titul mohu doporučit jak těm čtenářům, kteří se o historii dlouhodobě a soustavně zajímají, tak laikům. Autor dokázal život Matyáše Gallase pojmout velice záživně a uvést na pravou míru mnohá klišé.
Související knihy
Matyáš Gallas (1588–1647) Císařský generál a Valdštejnův "dědic"
Rebitsch, Robert
Grada, 2013
Kniha je to sice lákavá, ale protože se počítám k těm, kteří jsou přesvědčení o Valdštejnově nevině a hanebné zradě císaře a generálů, nevím jestli by mě pak Albrecht
nepokládal rovněž za zrádce paktujícího se s Gallasem.
Jen škoda, že se autor nevěnuje víc Gallasovu soukromému
životu. Z toho, co vím, byl nejspíš barvitý a zajímavý.
Ale zřejmě si to přece jen koupím a v knihovně umístím daleko od Valdštejna.