Děti často slyší, že jsou špinavé jako prasátko, lakomé jako křeček nebo že spí tvrdě jako dudek. V naší řeči je spousta podobných rčení a přirovnání. Napadlo vás někdy, jak taková rčení vznikla? Možná to bylo tak jako v pohádkách, které si můžete přečíst v této knížce.

Knihu O lakomém křečkovi vydalo nakladatelství Grada.

Předmluva

Taky vás vždycky zajímalo, proč se o někom říká, že je černá ovce, špinavý jako prasátko, lakomý jako křeček, že spí jako dudek nebo krade jako straka? Chcete vědět, jak tato rčení vznikla?

Začtěte se tedy do této knížky. Možná to bylo právě takhle…

O lakomém křečkovi

Vedle obilného pole se rozprostírala malá louka, na které bydlela myška Lenka, zajíc Čeněk, krtek Danek, jezevec Zbyněk a taky křeček Mareček. Kamarádili spolu a často se chodili vzájemně navštěvovat.

Když obilí dozrálo, nadešel pravý čas, aby si zvířátka začala dělat zásoby potravy na zimu, která měla být letos obzvlášť dlouhá. Všichni pilně sbírali obilné klásky.

Zvířátka si vzájemně pomáhala, jenom křeček Mareček si sbíral sám pro sebe.

Toho léta ovšem vyjely kombajny na pole dřív a všechno obilí bylo pryč ještě před tím, než si všichni stačili udělat dostatek zásob na zimu. Zůstaly jen úzké pásy neposekaného obilí na krajích pole.

Křeček Mareček, který se nerad s někým dělil, chtěl mít zbytek obilí jen pro sebe.

Rozdělal ohýnek na opačném konci louky a čekal, až mu vítr pomůže oheň pořádně rozfoukat. Jakmile se Marečkovi zdálo, že plameny šlehají dost vysoko, utíkal pryč, co mu síly stačily. Spoléhal se na to, že zvířátka budou chtít oheň uhasit.

A taky že ano.

Jako první uviděl oheň zajíc Čeněk, který zrovna běhal po poli. Hned začal volat na pomoc ostatní zvířátka: „Hořííí, pomóóóc, hoří louka, pojďte rychle hasit, ať nám neshoří naše domečky!“

Všechna zvířátka, kromě Marečka, se polekaně seběhla.

„Čendo, ty jsi z nás nejrychlejší. Poběžíš rychle k potoku pro vodu!“ radila myška Lenka. „Ty, Danku, vykopeš hromádky hlíny jednu vedle druhé, ať se oheň nemůže dostat dál na pole. Já se Zbyňkem pomůžeme zajíčkovi hasit plameny. Nemůžeme dopustit, aby všechno shořelo!“

Související knihy

Pospíšilová, Zuzana

Grada, 2013