Pola Kinská, dcera slavného německého herce Klause Kinského, si dala za úkol zúčtovat se svým otcem. Není divu, neboť zneužívání, kterému byla vystavována po celé dětství, ji navždy poznamenalo.
Kniha Zraněné dětství je autobiografickým vyprávěním Poly Kinské. Nakladatelství Ikar titul vydalo v červenci letošního roku. Pola Kinská se v něm „vypisuje“ z traumatizujících zážitků, jimiž bylo celé její dětství prostoupeno.
Narodila se jako prvorozená dcera Klause Kinského. Kinski nijak rodinu nezabezpečil. Nic nebylo připravené na příchod novorozence. Maminka s novorozenou Polou na půdě bez nábytku, kde nebylo možno ani zavřít dveře, dlouho nevydržela. Polina matka a Klaus se rozvedli, když byly Pole tři roky, a Pola své nejranější dětství prožívala v domě dědečka, v němž žila se svou matkou. Nebyla to ale pro ni žádná velká výhra, neboť dědeček, ač lékař, chodil často opilý a maminka si brzy našla nového muže. S ním měla dalšího potomka a Pola se tak dostala na „vedlejší kolej“. Už jako velmi malé děvčátko začala s hereckou kariérou. Maminčina kamarádka ji představila režisérovi a Pola dostala svou první dětskou roli. Neměla tušení, kolik peněz rodině vydělává. Jen si všimla, že maminka začala kupovat lepší jídlo. Ani její rozvíjející se herecká kariéra a finanční příspěvky rodině však nezměnily nic na matčině vztahu k ní. Ten byl i nadále chladný a život v Mnichově tak byl pro Polu počínaje narozením jejího nevlastního bratra citově velmi deprimující. Píše o něm takto:
„Kromě panenek, kola a několika knížek mi v tomhle bytě nepatří nic. Od té doby, co se narodil bratříček, dělíme se o pokoj, který byl dříve jen můj. Tedy teď je to jeho pokoj. Já tam mám jenom postel, ale ani nemám svou skříň. Domácí úkoly smím psát na jeho stolku.“
(str. 79 – 80)
Babbo, jak je v knize nazvána osoba otce Kinského, ji naopak zahrnoval dárky. Vozil panenky, posílal balíčky a jednou na ni čekalo dokonce i kolo. Emoční chlad její matky byl protikladem k Babbovu chování. Ten Polu naopak přímo zbožňoval a neustále se kolem ní točil, líbal ji, šeptal sladká slova a tiskl k sobě. Jeho chování nakonec vyústilo až ve skutečné zneužívání, které trvalo od jejích pěti až do devatenácti let. Hrál si s ní jako kočka s myší a Pola trpěla výčitkami a třásla se odporem. Přiznává, že chvílemi cítila nad otcem i určitou nadvládu. Popisuje ho jako nevyrovnaného náladového despotu.
Velmi dobře jsou v knize zaznamenány smyslové prožitky autorky. Přímo cítíte vůni, slyšíte zvuky a vidíte věci, o nichž píše. Neomezuje se jen na strohý popis, ale barvitě líčí vše, co zažila. Procítěné vypravování o osobních křivdách muselo být pro Polu Kinskou nesmírně obtížné. Odhodlala se k němu až dlouho po smrti svého otce, s nímž se přestala stýkat v devatenácti letech.
Tento autobiografický román by mohl patřit k velmi zdařilým, nebýt nedotažené „technické stránky“ knihy. Ta pro mě byla velkým zklamáním. Kromě nedokonalé textové korektury zcela chybí doprovodný obrazový materiál v podobě fotografií. Pouze na zadní obálce je jedna malá autorčina fotka. Zcela postrádám fotografii Klause Kinského, vhodné by byly i obrázky z natáčení, rodinného alba, fotografie popisovaných sídel, z nichž má autorka mnoho zážitků, o kterých v publikaci píše. Jelikož jde o autobiografický román, považuji absenci doprovodných fotografií za docela velký nedostatek. Čtenáři tak nezbývá, než použít jen vlastní představivost a případně si fotografie vyhledat na internetu.
Publikace je čtivá, vzbuzuje emoce a zamyšlení. Je možné, že čtenáře dokonce rozdělí na dva tábory – na ty, kteří budou s hlavní hrdinkou sympatizovat a litovat ji, a na ty, kteří ji odsoudí za to, že „nepromluvila“ dříve. Doporučila bych ji k přečtení všem těm, kteří chtějí nahlédnout do neradostného dětství jedné slavné celebrity – Poly Kinské.
Související knihy
Zraněné dětstvíZúčtování se svým otcem, slavným hercem Klausem Kinským
Kinski, Pola
Ikar, 2013
Dotaz údajně vyšla pouze v zahraničí kniha od Klause Kinsku, která pojednává o jedné z jeho dětských lásek.Kniha vyšla snad pouze v USA. Nevíte něco o tom HH