V pořadí třetí dílo Dana Browna vyšlo v roce 2010. Jedná se o druhé vydání Anatomie lži s krásnou novou obálkou. První se na trhu objevilo už v roce 2005 pod rozdílným názvem, a to Pavučina lží. Po knihách Šifra mistra Leonarda a Andělé a démoni si ho vyžádali dychtiví čtenáři. A to proto, že do té doby neexistovaly žádné další české překlady kromě zmíněných dvou titulů. Ačkoliv je výhradním nakladatelem tohoto spisovatele nakladatelství Argo, první vydání vyšlo u Metafory.

Kniha se zabývá černou stránkou politiky a velkým objevem velice známé organizace NASA (Národní úřad pro letectví a kosmonautiku). Na začátku knihy objeví NASA hluboko v Antarktidě obrovský meteorit, který je plný zkamenělin. Aby to bylo ještě zajímavější, dozvídáme se, že zkameněliny, které jsou přibližně 300 let staré, rozhodně nepochází z naší země.

Děj románu se odehrává na pozadí předvolebního boje o prezidentský post, kterého se účastní Zach Herney (současný prezident a zastánce NASA) a jeho soupeř Sedgewick Sexton, jehož kandidatura je založena právě na kritice vysokých výdajů a malých výsledků už zmíněné organizace. Proto by zmíněný objev zajisté zamíchal kartami ve volbách a na vítězství by spíše mohl začít pomýšlet Herney než Sexton.

Na Antarktidu jsou proto prezidentem povoláni nestranní vědci ze všech koutů světa. Spolu s nimi také dcera senátora Sextona – Rachel, která pracuje jako analytička pro RCO (Národní úřad pro výzkum). Organizaci nevede nikdo jiný než prezident Zach Herney.

Všichni teď mají za úkol potvrdit či vyvrátit skutečnost, že by mohl existovat mimozemský život. Rachel se v místě objevu seznamuje s Nancy Mangorovou, Corky Marlinsonem a Michael Rollandem, kteří nás provází celým příběhem. A jako odborníci na slovo vzatí nám spolu s Rachel vysvětlují své závěry, které se týkají meteoritu.

Ze začátku se děj může zdát vleklý, protože je nutné uvést čtenáře do problematiky kolem chystaných voleb a úžasného objevu. Po úvodní části však své tempo zrychlí a stává se klasickým thrillerem, kde jde hlavním hrdinům o holý život.

Jak už je Brownovým zvykem, jedna z postav, která se od začátku jeví jako kladná, se v průběhu vyprávění změní a přidá se do zástupu těch záporných. Zde je však „podvodník“ velice šikovný a já osobně jsem na něj přišla až skoro v závěru. Kdo ale touto zápornou osobou je, si už musíte přečíst sami.

Pár malých výtek bych určitě měla. Některé scény jsou přitažené za vlasy. Autor zbytečně přechází za hranici nemožného a kazí tím iluzi opravdovosti. Dále jsem našla i několik faktických chyb, co se týče v knize zmíněných zvířat a jejich vlastností, ale myslím si, že pro čtenáře, který je zaujat hlavně příběhem, nejsou podstatné.

Autor vám na konci skoro každé kapitoly prozradí nějakou záhadu, a vy tak ve stálém napětí čtete dál a dál. Pokládáte si nové a nové otázky a vytváříte své teorie, které pravděpodobně nebudou správné. A nakonec si vydechnete až v momentě, kdy jste na konci knihy.

Anatomie lži se bude určitě líbit lidem, kteří rádi čtou o stinných stránkách politiky a mají rádi vědu. I když si myslím, že tento kousek by mohl zaujmout i ty ostatní.

Související knihy

Anatomie lži

Dan Brown

OBJEDNAT Anatomii lži