Britský autor Lee Child (* 29.10. 1954) není snad našemu čtenáři zcela neznámý. Jeho stěžejní postava v osobě bývalého vojenského policisty se dočkala v loňském roce (tedy v roce 2012) i své filmové podoby (Jack Reacher: Poslední výstřel, v originále Jack Reacher). Jak tomu až na výjimky u filmových zpracování literární předlohy bývá, pro zarputilé fanoušky této svérázné postavy může být trochu zklamáním představitel titulní role, jinak oprávněně uznávaný Tom Cruise. Zklamáním nebude nejspíš ani tak jeho herecký výkon, jenž s přibývajícími roky věku herce spíše graduje, ale spíš fakt, že Jack Reacher má v očích svého stvořitele poněkud odlišné fyzické proporce. Leč nepouštějme se do filmové kritiky, ta nám nepřísluší, zůstaňme čistě ve světě své literární fantazie probuzené tištěnou nebo dnes stále populárnější elektronickou knihou.

O předloze postavy moderního tuláka, mstitele a „novodobého“ bojovníka za pravdu a spravedlnost, se svérázným a přímým výkladem morálky, se můžeme dlouze dohadovat, ale navrhuji, že toto pátrání si necháme na někdy jindy. Řekněme si dnes základní fakta, tedy že Jacka nám pan Child představil poprvé ve druhé polovině devadesátých let minulého století jako šestatřicetiletého, bezmála dvoumetrového „špinavého blondýna“, s obvodem hrudníku přes metr a čtvrt a s hmotností oscilující kolem hranice sto třiceti kilogramů živé svaloviny. Kolik takových lidí znáte? Já moc ne, abych se přiznal. Ale mistrovstvím autora, jenž byl v době vydání první ze série knih o Jacku Reachovi stár či mlád lehce přes čtyřicet let, mi nečinilo sebemenší problém vnořit se do postavy, ačkoli sám vlastním fyzické parametry daleko a daleko vzdálené od Jackových. První z osmnácti k dnešnímu dni napsaných knižních příběhů se jmenuje Jatka (Killing Floor, 1997) a celý se točí kolem pátrání po vrazích Jackova bratra. Nechci se dnes pouštět do detailů ani jedné z knih série, pouze bych se rád jen krátce zamyslel nad tím, co je pro většinu knih série společné a co dělá z hlavní postavy vyhledávaného společníka nás čtenářů.

S výjimkou osmého dílu Nepřítel (The Enemy, 2004), který se časově odehrává osm let před dějem první knihy, a loňského šestnáctého dílu (The Affair, 2012) datovaného dějově těsně před Reacherův odchod z armády, navazuje jedna kniha na druhou na časové ose a zavádí nás na řadu pozoruhodných míst. Jack Reacher opustil armádu a protože nikdy nebyl nikde skutečně doma, ani teď necítí potřebu se usadit, dokonce se takové představy spíše obává. A tak se toulá po Spojených státech, navštěvuje místa, o nichž čítával, o nichž slyšel, o nichž zněly písně, jež kdysi potkal. Jeho nejčastějším dopravním prostředkem jsou vlastní nohy, nezřídka dobrotivec, jenž jej sveze stopem, případně dálkový autobus. Jistě, během svých „případů“ zavítá sem tam i do letadla, vrtulníku či dokonce na koňský hřbet, pro něj do dospělosti zcela neznámé zkušenosti, případně sám řídí automobil, ač nevlastní řidičský průkaz, jenž v armádě nepotřeboval. Žije z úspor z výsluhy, nějakou dobu z dědictví po svém bývalém nadřízeném, sem tam si přivydělá příležitostnými pracemi, sem tam dostane oficiální či častěji neoficiální výplatu v souvislosti s řešením a vyřešením některého ze svých dobrodružných případů. Nezřídka zachraňuje když ne přímo svět, tak alespoň nespočetné lidské životy, přičemž na rozdíl od Zora Mstitele a jemu podobných po sobě nezanechává stopu a rozhodně netouží být veřejnosti znám. Ani jako hrdina, ani jako kdokoli jiný.

Lee Child, ač sám patrně nevoják, nastudoval pro svoji postavu nemálo z vojenské a střelecké techniky. Svou přesností v detailech a škále v knihách zmiňovaných střelných i chladných zbraní připomíná našeho Jiřího Kulhánka, s nímž se potkává na linii napravování nepravostí a rozchází v kulisách fantazie, protože Childův hrdina na rozdíl od Kulhánkových, žije oběma nohama na naší stávající planetě a v naší stávající době. Stejně tak pečlivě se autor připravil na nepřeberné střety mezi padouchy a Jackem beze zbraní, opět, téměř se vnucuje představa Childa jako zkušeného pouličního rváče, jímž nejspíš ve skutečnosti není. Svou strohou realističností v popisu konfliktních situací a jejich vsazením do kulis takřka každodenních jsou čtenářům nepochybně jak autor, tak jeho hrdina, bližší a přiznejme si, kdo z nás někdy netoužil vybočit ze své výchovy a zjednat právo tam, kde právní systém nahrává těm mimo zákon?

Na závěr jen prozraďme, že v době dopisování tohoto úvodu se objevila třetí krátká povídka s Jackem Reacherem, tentokrát jako sedmnáctiletým (High Heat – Horko, 2013) a zcela nový (osmnáctý) příběh (Never Go Back – Nikdy se nevracej, 2013) doplňující stávající dějovou linii… Celou sérii začaly v posledních dvou letech navíc doplňovat právě výše zmíněné krátké příběhy na několik desítek stran (Second Son – Druhý syn z roku 2011, zastihující Jacka v Japonsku jako patnáctiletého, a o rok později Deep Down – Do hloubky z období Jackovi aktivní služby při hledání „krtka“ mezi armádními lobisty).

Zaujala vás možnost chránit slabší, a přitom nejste bojovníky? Pak neváhejte, usaďte se do svého oblíbeného křesla, otevřete si na klíně první ze série knih a vydejte se za dobrodružstvím z pera či klávesnice Lee Childa.