Román o mezilidských vztazích ozvláštněný kapkou netradičních nadpřirozených schopností, tak takový je Zvláštní smutek citronového koláče. Jeho autorkou je americká spisovatelka Aimee Benderová, jež se vyjma psaní vlastních knih také věnuje výuce této dovednosti na Univerzitě Jižní Kalifornie (USC).

Kromě výše zmíněné knihy, jež Benderové mimo úspěchu přinesla i dvě literární ocenění, má autorka na svém kontě řadu povídek a další čtyři romány – The Girl in the Flammable Skirt (Dívka v hořlavé sukni), An Invisible Sign of My Own (Moje neviditelná značka), Willful Creatures (Tvrdohlaví tvorové) a The Third Elevator (Třetí výtah).

Když si malá Rose Edelsteinová uždíbla den před svými devátými narozeninami z citronového koláče, jenž pro ni její matka upekla, netušila, jak jí jedno sousto tohoto naprosto obyčejného moučníku změní život. Dívenka si totiž uvědomila, že kromě syté citronové chuti cítí ještě něco jiného – matčiny emoce, o kterých neměla ani tušení. Rose zaplavil tak silný pocit osamění a zoufalství, až se jí udělalo špatně.

Jenže matčin citronový koláč je pouhým začátkem. Rose nyní dokáže v každém jídle identifikovat emoce těch, jež ho připravovali. Místo radosti a štěstí se však tato devítiletá dívka setkává spíše se smutkem, depresí, hněvem a nenávistí, a tak se pro ni její netradiční dar stává spíše prokletím. Později zjistí, že není jediná, kdo má v rodině Edelsteinových neobvyklé schopnosti…

Kniha Zvláštní smutek citronového koláče, kterou u nás vydalo nakladatelství Argo, je stejně jako dar Rose Edelsteinové velmi nevšední. A to jak po obsahové, tak i po stylistické stránce. Autorka záměrně nerozlišuje přímou řeč od myšlenek hlavní hrdinky, a tak bývá občas obtížné rozlišit, komu patří která výpověď.

Benderová příběh malé Rose, z níž se v průběhu vyprávění stane dospělá žena, popisuje velmi jednoduše, zato však tak zajímavě, že ve vás stále bude vzbuzovat otázku, jak kniha asi skončí. Zatímco u některých titulů můžete už po přečtení prvních kapitol s jistotou říct, jak román skončí, u Zvláštního smutku citronového koláče si tím nebudete jisti ani na poslední stránce. Právě kvůli této nepředvídatelnosti patrně nebudete schopni knihu odložit, dokud ji celou nepřečtete.

Velmi neobvyklé je také použití tak stereotypního tématu, jakým jsou rozpadající se vztahy jedné poměrně nenápadné rodinky, společně s motivem neobvyklých nadpřirozených schopností. Možná se touto zajímavou kombinací snažila autorka světu říct, že úžasným nadáním nemusí oplývat jen na první pohled výjimeční lidé.

Hlavní hrdinka, Rose Edelsteinová, mě bohužel nijak neoslovila. Benderové se dle mého názoru nepodařilo tuto postavu napsat tak, aby vám přirostla k srdci. Rose líčí své zážitky s odstupem a bez emocí, jakoby popisovala zkušenosti někoho jiného, což se pro dívku, které pocity druhých lidí ruinují její vlastní život, zrovna dvakrát nehodí.

Je také zarážející, že se Rosin způsob uvažování s přibývajícími roky nijak nezměnil, a tak si možná ani nevšimnete, že se z malé holčičky stala dospělá žena. Podobně je to však i u ostatních postav. Jakoby snad autorka zapomněla, že dospělí lidé většinou smýšlejí jinak než jako v době, když byli ještě dětmi.

Na tomto titulu je také pozoruhodné, že se Benderová téměř nezabývá tradičně významnými životními událostmi (jako je např. první láska, maturita apod.), ale naopak se pozastavuje nad chvílemi, které by mnohým ani nestáli za povšimnutí.

Je vysoce pravděpodobné, že tato kniha bude patřit mezi romány, jež vzbudí u čtenářů protichůdné emoce. Určitě se najdou tací, kteří ji budou milovat za její hloubku a přemýšlivost nad smyslem lidského života a toho, jak ubíjející může stereotypnost být. Druhým se však může zdát neosobní, plná nesmyslných schopností a ještě podivnějších postav. Ať už si na Zvláštní smutek citronového koláče utvoříte jakýkoliv názor, každopádně na tento román, stejně jako na jeho neobyčejný název, jen tak nezapomenete.

Ukázka z knihy

Není ti nic? zeptala jsem se.

Mně?

Tobě, kývla jsem a posadila jsem se vzpřímeněji.

Pokrčila rameny. Ne, není. Jen jsem si potřebovala schrupnout. Proč?

Zatřásla jsem hlavou, abych si projasnila myšlenky. Měla jsem dojem –

Pozvedla tázavě obočí.

Chutná prázdně, řekla jsem.

Ten koláč? Krátce, polekaně se zasmála. To je tak špatný? Zapomněla jsem na něco?

Ne, zavrtěla jsem hlavou. To není ono. Spíš… jako bys byla pryč. Není ti nic?

Pořád jsem vrtěla hlavou. Ta slova, ta hloupá slova, která nedávala smysl.

Jsem tady, odpověděla vesele. A nic mi není. Chceš ještě?

(str. 19 – 20)

Související knihy

Benderová, Aimee

Argo, 2013