V rodokmenu toho nejznámějšího muže světa, sepsaném podle ortodoxních pravidel, by měly být pouze mužská jména. Čím si Támar, Rachab a Rút zasloužily, že i ony jsou zde zmíněny? Pokud neznáte biblické příběhy, pak v nakladatelství Návrat domů pro vás připravili jejich osudy v přitažlivé románové podobě. V březnu letošního roku vydalo knihu s názvem Támar – žena za závojem.

Autorkou tohoto strhujícího vyprávění je americká spisovatelka Francine Riversová (*1947). Vystudovala angličtinu a žurnalistiku na University of Nevada. Píše historické romány a knihy na křesťanská témata. Za své dílo již obdržela řadu ocenění (např. Rita Award, 1995, nominace na Gold Medallion, 1995). Ani českým čtenářům není její jméno neznámé. Romány Vykoupená láska, Šarlatová nit či Leotina zahrada vyšly v nakladatelství Ikar a získaly si oblibu u českých čtenářek.

Támar byla žena, která se poprala s nepříznivým osudem, překonala pohanu, překážky, neztratila naději a došla odměny. Její jméno není zapomenuto a ozývá se dodnes v synagogách při čtení Tóry. Její příběh se začíná odvíjet za doby praotců. Juda, jeden z dvanácti synů Jákoba, ji vybral jako manželku pro svého nejstaršího syna, který se jmenoval Er. Nebyla to pro ni žádná výhra – Er byl rozmazlený nevychovanec proslulý svými zlými skutky v širém okolí. Její obavy se v manželství naplnily – stala se obětí domácího násilí, tchyně ji nenáviděla a Juda se jí nezastal. Když Er náhle na Boží zásah zemřel, podle tehdejších tradic měl potomka svému bratru zplodit Ónan. Jenže i ten myslel ze všeho nejvíce jen na sebe a zachoval se k Támar jako k nevěstce (jeho jméno napovídá, jak). Za své podlé jednání i on umírá. Judovi zbývá poslední syn a bojí se. Jeho žena Batšua tvrdí, že Támar Era a Ónana proklela a je vina jejich smrtí. Proto ji pošlou zpět do rodného domu, že až nejmladší Šelach dospěje, povolají ji zpět.

Jak si se svojí nelichotivou situací poradila, že je za to její jméno v Ježíšově rodokmenu? To vám neprozradím. Pokud nevíte z Bible, pak si pořiďte knihu Támar – žena za závojem. Stojí totiž určitě za to!

Francine Riversová sice román uvádí citací Genesis, první knihy Bible, ale pak už se ujímá vyprávění sama. Vysvětluje tehdejší zvyky a obyčeje, rozdílnou víru Hebrejů a Keneanců i jejich obtížné soužití. A nedělá to skrze dlouhé nudné výklady, ale používá k tomu úvahy hlavních postav, které zároveň odkrývají hloubku jejich duše. Myslím, že autorka zachovala věrnost biblické předloze a maximálně ji rozvinula v dramatický příběh, který je srozumitelný i v současnosti. Výčitky svědomí vedoucí k rezignaci na vlastní život, nic neřešící útěk před problémem, jenž naopak přináší další chyby a zlo. Zoufalá víra týrané ženy, že jednoho dne bude lépe. A v neposlední řadě i lest, jejímž prostřednictvím si musí zjednat právo. Všechno toto potkává přece i mnohé z nás.

Román o dívce Támar je určen asi především pro věřící obec, ale určitě má dobré předpoklady oslovit i majoritní skupinu nevěřících. Je totiž velice čtivý. Autorka skvěle využívá dialogů, které výborně doplňují popisné fáze. Vypráví sice o době vzdálené a kulturách tolik odlišných od té naší, přesto osud sotva čtrnáctileté dívky vydané napospas zlu a násilí fyzickému i psychickému zasáhne i člověka moderní doby.

Máte-li v oblibě historické romány, rozhodně si nenechte knihu Támar – žena za závojem ujít.

Související knihy

Riversová, Francis

Návrat domů, 2013