Knihu Křížové výpravy vydalo v roce 2013 nakladatelství Leda. Jejím autorem je britský historik Antony Cyprian Bridge. Bridge vystudoval Královskou akademii umění v Londýně a byl původně znám jako postimpresionistický malíř. V roce 1939 vstoupil do britské armády a během války byl povýšen až na hodnost majora. Mezi léty 1978-1989 vydal několik populárně naučných historických knih, které se staly světovými bestsellery. Mezi jeho díla patří například tituly Theodora, portrét byzantské krajiny, Sulejman nádherný a Richard Lví srdce.

Pokud je v historii nějaké období, jež dokáže spolehlivě zaujmout davy čtenářů všech věkových kategorií, jsou to bezesporu časy, kdy se různí bojovníci od nemajetných bezzemků až po nejbohatší šlechtice vydávali bojovat proti nepřátelům křesťanství, roztahovačným Turkům. Zatímco historici píší o tom, že křížové výpravy byly krvavými cestami ani ne tak za záchranou Božího hrobu (kupodivu jen málo účastníků tažení mělo tento čistý úmysl) jako za ziskem a mocí, romanopisci se předhánějí, který dokáže romantičtěji vykreslit dobrodružství hrdinných křižáků.

Kniha Antonyho Bridge zavede čtenáře na Blízký východ, kde křižáci budovali své křižácké státy, bojovali proti Turkům a zároveň se od nich učili (například muslimské lékařství bylo mnohem vyspělejší než evropské a stejně tak například hygienické návyky). Příběh začíná roku 1096, kdy se v rámci první křížové výpravy vydali muži i ženy (roku 1212 se údajně do Svaté země vypravily i děti, protože podle některých mohla v boji proti krutým Turkům pomoci jen dětská nevinnost) na výpravu, jež měla dobýt Svatou zemi a vrátit ji do rukou křesťanů.

Celá dvě století bojovali stoupenci křesťanů i muslimů o zemi, která byla a je posvátná pro obě strany. Zatímco bojiště byla zalévána krví válečníků, krev vřela i v církevních představitelích. Západní katolíci vedli nesmiřitelné náboženské disputace s příslušníky byzantské ortodoxní církve, islám se zase rozdělil na sunnity uznávající autoritu abbásovského kalifa v Bagdádu a na šíity věrné fátimovskému kalifovi v Káhiře.

Poslední obyvatelé křižáckých států byli armádami nepřátel zahnáni do moře v roce 1291, kdy al-Ašraf dobyl Akkon. Po Akkonu, veledůležité pevnosti, postupně kapitulovala či byla dobyta ostatní křesťanská města. Křižáci byli proti turecké přesile téměř bezmocní. Tak skončila série devíti křížových výprav, během níž padlo nespočet lidí na obou stranách.

Kniha Křížové výpravy Antonyho Bridge je na rozdíl od mnoha jiných odborných knih velmi čtivou záležitostí. Během poutavého líčení událostí čtenář občas zapomíná, že čte odbornou literaturu, jelikož Bridgeho styl postrádá nadbytečných odborných výrazů. Místy dokonce titul působil spíše jako beletrie, což dělá vyprávění mnohem bližší čtenářům, kteří například neradi čtou vědeckou literaturu nebo si nerozumí se slovy cizího původu. Ostatně sám autor v úvodu knihy píše, že tento styl psaní zvolil záměrně, právě aby se přiblížil co největšímu okruhu čtenářů.

Důsledkem snahy o co největší přiblížení se „laickým“ čtenářům je zestručnění líčení některých historických událostí. Je však pochopitelné, že na třech stech stranách nejde dopodrobna rozepsat historii dvou století. Knihu Křížové výpravy mohu doporučit všem milovníkům historie, kteří hledají poutavé a zábavné čtení.

Související knihy

Bridge, Antony

Leda, 2013