Knihu Francouzský švindl svobody s podtitulem Francouzská revoluce a veřejné mínění v českých zemích vydalo roku 2013 v edici Historické myšlení nakladatelství Argo. Editory této kolektivní monografie deseti českých a slovenských historiků jsou Claire Madl a Daniela Tinková (recenzi na knihu Zákeřná mefitis od Daniely Tinkové si můžete přečíst na našich stránkách). Dalšími autory, kteří se na titulu podíleli, jsou Tomáš Dufka, Martin Javor, Zdeňka Stoklásková, Lucie Jílková, Sextus Bolom-Kotari, Martina Ondo Grečenková, Miroslav Svoboda a Jiří Kacetl. Kniha vznikla v rámci grantu Cirkulace informací o Francouzské a Brabantské revoluci v českém a moravském prostředí. Informace a protiinformace, jehož nositelem je Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Titul obsahuje deset historických esejí od různých autorů, které jsou rozděleny do čtyř hlavních oddílů, a to Přenos myšlenek a jeho kontrola: Propaganda, cenzura, šíření informací, Policejní dohled nad osobami a problém revoluční emigrace, Recepce myšlenek Francouzské revoluce a Vnímání „události“ obyvatelstvem.

První oddíl, tedy Přenos myšlenek a jeho kontrola, se zabývá především veřejným míněním a cenzurou v Čechách. Objasňuje čtenáři to, jak byli lidé informováni, jak byly tyto informace cenzurovány a upravovány a jak se s cenzurou tiskovin vyrovnávali obyvatelé českých zemí. Pozornost je tu věnována i samotnému pojmu veřejného mínění a jeho charakteristice. Dovídáme se například o faktu, že Francouzská revoluce zapříčinila to, že veřejné mínění obyvatelstva se začalo systematičtěji využívat a pozměňovat ku prospěchu státu.

Eseje shrnuté pod kapitolu Policejní dohled nad osobami a problém revoluční migrace se věnují hlavně problematice postoje rakouského státu k imigrantům a sledování cizinců v českých zemích za doby, kdy v Evropě zuřily napoleonské války. Oddíl Recepce myšlenek Francouzské revoluce se zase věnuje například problematice helvetské rebelie, míře zapojení jednotlivých církví do aparátu státní propagandy proti revoluci a tomu, jak na problematiku revoluce nahlížel Josef Mikuláš Windischgrätz. Čtvrtá a poslední kapitola Vnímání „události“ obyvatelstvem se zaobírá tím, jak Francouzskou revoluci vnímali obyčejní poddaní a jaký vliv měla na jejich touhu po svobodě.

Sborník Francouzský švindl svobody přibližuje čtenářům to, jak Francouzskou revoluci vnímali tehdejší obyvatelé českých zemí. Historicky znalejší čtenáře nepřekvapí, že oficiální prohlášení vyznívala odmítavě, ale možná je zaujme, že protirevoluční nálady postihly například i venkovské vrstvy, od kterých by leckdo očekával úplně opačný postoj. Zvláště popravou francouzského krále Ludvíka XVI. byl v našich končinách leckdo šokován. Vladař představoval v té době cosi posvátného a nedotknutelného, osobu, ke které všichni vzhlíželi.

Poprava někoho takového přirozeně vyvolala nevoli k vykonavatelům tohoto skutku. Jak už může název knihy napovídat, titul v podstatě vysvětluje, proč se myšlenky Francouzské revoluce u nás příliš nerozšířily a proč leckdy byly dokonce označovány za švindl.

Jazyk díla je odborný, publikace tedy není primárně určena pro čtenáře, kteří se v historii a v odborných termínech s ní souvisejících příliš nevyznají. Naopak pro někoho, kdo se v událostech Velké francouzské revoluce orientuje a zná základní pojmy a osoby, jež se jí týkají, bude titul velkým přínosem. Díky četným zmínkám o tematické literatuře a rozsáhlému poznámkovému aparátu je čtenář seznámen s dalšími tituly, které mohou prohloubit jeho znalosti.

Související knihy

Argo, 2013