V literární kavárně Academia se jednoho podzimního odpoledne vedla řeč především o zvířatech. Stanislav Komárek tu představil svou novou knihu Ochlupení bližní, kterou vydalo nakladatelství Academia v edici Galileo.

Kmotrem publikace se stal Komárkův bývalý žák, nyní docent, Neústupa, který nejprve zavzpomínal na studijní léta i následnou spolupráci se Stanislavem Komárkem. Uvedl, že mu kniha připomíná „raného Komárka“, a je psána především ve vědeckém žánru.

„Klade si za cíl být hlavně knihou odbornou. Je neobyčejně plná faktů. Není to kniha pro nevzdělané lidi, kteří se domnívají, že fakta nejsou pro život nutná…“

Jak docent Neústupa uvedl, kniha Stanislava Komárka má jedno centrální poslání. Je to nepochybně představení polarizace vztahů lidí a zvířat. Dodal, že vztahy mezi nimi jsou velmi křehké a hlavně také absurdní:

„Na jedné straně máme veterinární kliniky, kde psa léčí pomocí chemoterapie a dalšími nejmodernějšími metodami, na druhé straně existují vyhlazovací tábory pro vepře…“

Na dotaz, co vedlo autora publikace Stanislava Komárka k napsání knihy, odpověděl:

„Motivem byla zkušenost, kterou jsem získal, a tak jsem to chtěl dát nějak dohromady i pro ostatní…“

Kmotr knihy popřál co nejvíce čtenářů jak z řad odborné, tak široké veřejnosti, a dodal, že bude nepochybně patřit k ozdobám české zoologie a antropologie.

Kniha Ochlupení bližní není, byť by se možná dalo očekávat podle hodnocení na křtu, žádnou objemnou publikací. Nicméně obsahuje obrovské množství údajů týkajících se právě zmiňovaných vztahů mezi člověkem a zvířetem. Autor se hodně věnuje historii, podává ji jako příklad k dnešnímu chování lidí vůči zvířatům. Vcelku rozsáhlá kapitola pojednává o zvířatech ve starém Egyptě, Číně, Indii i Subsaharské Africe. Přibližuje specifika národností vůči těmto tvorům apod.

Zaujme nepochybně část s všeříkajícím názvem Zvířata v moci člověka – člověk v moci zvířat. Právě tady můžeme vidět výše citovanou absurditu, kdy autor ukazuje například na výběr zvířat k chovu, věnuje se i šlechtění plemen a jejich následkům.

Popisuje i tzv. šlechtění člověka, kterého je ovšem, dle autora, pozoruhodně málo. Sám uvádí, že ví pouze o dvou, a to z Německa. Prvním byl „chov“ pruských granátníků v 18. století, druhým pak neblaze proslulý program nacistického Německa za druhé světové války.

Závěr knihy Stanislav Komárek ponechal zamyšlení nad otázkou, čím jsou si vzájemně zvíře a člověk a naopak. Pomíjí praktickou úlohu zvířete vůči pomoci člověku, ale věnuje se například náboženství, obětním rituálům, mýtům apod.

I když kmotr knihy uvedl, že kniha má za cíl stát se knihou odbornou, domnívám se, že chybu neudělá nikdo z nás, pokud si ji přečte. Je sice nutné počítat chvílemi se skutečně odborným výkladem, ale celá řada údajů dokáže osvětlit každému zajímavost vztahů mezi těmito dvěma „světy“ a snad i tak poukázat na to, jak se ke zvířatům chováme a co od nich vlastně můžeme očekávat. V neposlední řadě je publikace unikátní detailním shrnutím historických souvislostí, které se s tímto tématem úzce proplétají a dodnes někdy i vycházejí z našeho chování vůči nim.

Anotace

Kniha pojednává různé aspekty vztahů lidí a zvířat v evropských i mimoevropských kulturních kontextech, téma, které se celosvětově tlačí do centra pozornosti. Je zde zohledněno naše subjektivní vnímání živých tvorů, lov, úloha zvířat jako obětí, domestikační procesy a fenomén chovatelství, ochrana zvířat a ochrana druhů, užití zvířat v medicínských výzkumech a jako modelu pro chování a fungování lidí a další jednotlivé facie vztahu člověk–zvíře. Jsou zvířata divé bestie, ochlupení bližní či bezduché automaty?

Knihu Ochlupení bližní vydalo v roce 2011 v edici Galileo nakladatelství Academia.

Související knihy

Ochlupení bližní
Zvířata v kulturních kontextech

Komárek, Stanislav

Academia, 2011