Jaroslav Foglar se narodil 6. července 1907 v Praze. Již jako čtyřletý přišel o otce, a vyrůstal tak pouze s matkou a starším bratrem.

Na počátku roku 1920 se poprvé zapojil do skautského hnutí. Podle některých znalců v tomto roce také publikoval svou první báseň Měsíční noci, která měla vyjít v deníku Národní politika. Řada badatelů však podobná tvrzení zpochybňuje s odkazem na Foglarův rukopis básně téměř totožného textu opatřený poznámkou „Psáno za světlé noci z 23. na 24. července 1923“. Informace o básni, kterou by vydal jako třináctiletý, rovněž chybí ve Foglarově autobiografii.

Prvním doloženým publikovaným dílem Jaroslava Foglara je povídka Vítězství, která vyšla časopisecky v roce 1923. Tehdy byl Jaroslav také přijat do oldskautského klubu Jestřábi, kam jej přivedl jeho starší bratr. Jaroslav byl nabídkou nadšen a bez váhání ji přijal, časem mu ale čím dál méně vyhovovala společnost výrazně starších chlapců a program, který pro své výlety vymýšleli. V říjnu 1924 proto přestoupil do oddílu mladších chlapců nazvaného Ohnivci. Zde také získal svou přezdívku Jestřáb, která odkazovala právě na jeho předchozí oddíl.

O rok později Foglar ukončil svá studia na obchodní škole a našel si místo v informační kanceláři. Zanedlouho však přestoupil do velkoobchodu s papírem, kde pracoval následujících třináct let. Skautingu se nadále věnoval, stal se zástupcem vedoucího oddílu, a po sloučení Ohnivců s oddílem nazvaným Dvojka působil jako vedoucí. Výpravy, které se svými svěřenci podnikal, jej také inspirovaly k literární činnosti. Vydal několik románů, z nichž nejznámějším jsou pravděpodobně Hoši od Bobří řeky (1937), a publikoval v časopise Mladý hlasatel, kde od roku 1938 vycházel jeho populární komiks Rychlé šípy.

V roce 1941 byl časopis z příkazu nacistické správy zrušen, vyšla však Foglarova kniha Záhada hlavolamu, která dnes patří k jeho nejznámějším. Na děj tohoto románu, který sleduje výpravy Rychlých šípů do tajemné pražské čtvrti Stínadla, Foglar zanedlouho navázal dílem Stínadla se bouří (1947). Od konce druhé světové války působil v redakci časopisu Junák, později se stal šéfredaktorem časopisu Vpřed. Skautský oddíl, který během války fungoval se značnými omezeními, Jestřáb nadále vedl.

V období komunistické totality byl skauting zakázán, Foglar však v činnosti pokračoval a výlety do přírody s chlapci podnikal v rámci organizace nazvané Městská stanice mladých turistů, kromě toho také pracoval v domově mládeže. Jako spisovatel byl pro režim nežádoucí, jeho další díla proto mohla vycházet až po uvolnění poměrů v 60. letech. Období normalizace znamenalo další nucené přerušení jeho literární činnosti, Foglar však v této době napsal třetí díl své tzv. stínadelské trilogie, Tajemství Velkého Vonta. Kniha vyšla v roce 1986 v Německu, u nás byla poprvé vydána v roce 1992. V 90. letech vyšlo ještě několik Foglarových dobrodružných románů, ale také jeho autobiografie Život v poklusu (1990) a souborné vydání všech komiksů o Rychlých šípech (1998).

23. ledna 1999 Jaroslav Foglar po dlouhé nemoci zemřel. Po jeho smrti se vyrojily spekulace o jeho homosexualitě, které se však nepotvrdily. Na základě spisovatelova přiznání ke spolupráci s StB se také objevila obvinění z udavačství, ta však byla brzy vyvrácena. Foglar tak pro své fanoušky zůstává mužem pevného charakteru, který své zásady jako literát, novinář i jeden z nejdéle působících skautských vedoucí na světě předával dalším generacím.

Zdroje:
www.bohousek.cz
foglar.ezin.cz
foglarweb.ic.cz
www.spisovatele.cz/jaroslav-foglar

Foto: Kamil Albrecht, cs.wikipedia.org