I když se všichni tváří, že jsme fotbalový národ, domnívám se, že Češi jsou národem hokejovým. A to nejen kvůli tomu, že v něm máme daleko lepší úspěchy než ve fotbale. V hokeji jsme prostě „zlatí“…
Hokejem to žije snad v každé domácnosti na jaře, když se hraje mistrovství světa, a to nemluvím o chvílích, kdy ještě navíc přijde na řadu olympiáda. Restaurace jsou vyprodané a každý jen s rukama v pěst směřuje zrak na velkoplošné obrazovky, po kterých se prohánějí „naši zlatí hoši“. A když navíc našim hokejistům přeje štěstí, stačí se dívat a naslouchat z oken, jak po hlavní silnici jezdí a troubí nadšení fanoušci.
Jde o sport, který vám zvedne na maximum hladinu adrenalinu v jediné vteřince, aby v té druhé zaplavila tělo vlna radosti, nebo i smutku ze vstřeleného gólu. Jako národ máme v hokeji řadu úspěchů, a to nejen v poslední době, pokud bychom se zaměřili jen na dobu po „zlatém Naganu“. Navíc hokej znamenal mnoho i v době komunistické éry. Vítězství nad tehdejším Sovětským svazem bylo pro Čechy daleko větší, než které se oficiálně ve sportu traduje.
Zkrátka tenhle sport miluju. Nejsem sice žádný odborník a nenosím v hlavě všechna data, vítězství i prohry. Mám své oblíbené hokejisty, troufám si říct, že i standardně rozumím pravidlům. A zbožňuji ten adrenalin. Takže jsem doslova s radostí přivítala knihu, kterou vydalo nakladatelství XYZ s více než všeříkajícím názvem Zlatá kniha českého hokeje. Autorem není nikdo jiný než uznávaný odborník literatury faktu Miloslav Jenšík, který se dlouhodobě zabývá historií tohoto sportu.
Počátky hokeje u indiánů i u nás…
Ona to vlastně není ani tak kniha, jako právě spíš bible hokeje. Dokonale propracovaná encyklopedie, která sleduje krok za krokem vývoj tohoto sportu nejen u nás. Seznámíme se se začátky hokeje, který je tomu dnešnímu tak vzdálený v podstatě v téměř všech směrech. Miloslav Jenšík začíná skutečně tam, kde nejspíš byl úplný začátek této hry. Fakta z her severoamerických indiánů, počátky hokeje v Řecku či Anglii apod. Autor mapuje tento sport velice důkladně, i když se nezačínalo hned na ledě.
Postupně se dostává samozřejmě k počátkům hokeje u nás, mapuje amatérské hráče i vývoj hry a jednotlivých klubů u nás. Detaily vás ohromí. Dozvíte se třeba, jaké oblečení nosili hráči ve Spartě, kde vládl fotbalový trend trenýrek se „stulpnami“, a jaké slávisté, kteří volili dlouhé kalhoty jezdeckého stylu. Zjistíte, kdo vlastně vynalezl brankářskou lapačku, kdy se začali nosit helmy a kdo je nechtěl ani vidět a spoustu dalších informací. Rok po roce si projdete život českých hokejových lig a porozhlédnete se kolem sebe, na teprve začínající ligy v evropských státech, ale třeba se i zamyslíte nad ofenzívou Číny a dalších zemí.
Zamíříte i za oceán, abyste se dozvěděli o počátcích nejslavnější hokejové ligy – NHL – a budete obdivovat slavné poháry, které se v této hře rozdávají. Zavítáte do hokejových síní slávy a neopomenete se třeba trochu rozčílit nad aférami a skandály, které kdy otřásly hokejovým světem.
Tragédie se nevyhýbají ani hokejovému světu
Bohužel se dostanete až ke kapitole nejsmutnější, která se věnuje tragickým dnům ledního hokeje. Nešlo jen o tu poslední, kdy při pádu letadla v Rusku zahynuli nejen naši tři výborní hráči. Tragédií bylo víc. Lidičtí hráči, které nechali popravit nacisté spolu s dalšími obyvateli této vesnice, úrazy i smrtelné nemoci, jež vzali život nadějným hráčům a především lidem. Vzpomínky jsou navíc umocněné takřka kompletním „životopisem“. Ne ale v nějakých suchých datech. Autor popisuje vývoj hráčů, jejich každodenní radosti a úspěchy, jako byste četli příběh, při kterém nemůžete odtrhnout oči od stránek. Tak vás dostane…
Příběh na pozadí statistických dat
Celkově je kniha pojata spíš jako vyprávění příběhů desítek a stovek lidí, kteří se tomuto sportu věnovali či věnují. Sice zde samozřejmě statické údaje najdete, to by tu ani chybět nemohlo. Nicméně autor dal přednost vyprávění, životním příběhům, a to dělá z knihy skutečný umělecký unikát.
Veselejší je pak část věnující se juniorům a vůbec vývoji této hry do budoucna. A nakonec si zavzpomínáte na šampionáty a další utkání z doby zase ne tak dalece vzdálené a připomenete si trápení i slzy radosti nad vítězstvími.
Kniha je doplněna celou řadou fotografií, jak černobílými z doby téměř už historické, tak barevnými. Celkově tudíž působí naprosto živým dojmem, protože text si skvěle představíte právě na fotkách, a tu radost při zdviženém poháru nad hlavou snad ani slovy popsat nejde…
Poděkování nejcennější
Encyklopedie čítá téměř šest set stran a je skutečně tím nejúžasnějším, co mohla kdy kniha dát tomuto sportu, třeba jako formu poděkování. Radost udělá každému fanouškovi hokeje, který tu najde všechno, co by měl a chtěl vědět. Ale opodál nezůstanete ani vy, kteří si jen rádi pustíte televizi, když se „zrovna hraje“. Stačí nalistovat pár stránek a hned budete vědět, o čem moderátoři mluví, a můžete oslnit své příbuzné znalostmi, které získáte. Je to rovněž ideální dárek pro svůj jedinečný kompletní celek, který nabízí.
Já ji mám doma v knihovně pročtenou a rozhodně se těším, až ji na jaře zase „vytáhnu“ a budu našim reprezentantům opětovně, jako každý rok, držet palce při mistrovství…
Související knihy
Zlatá kniha ledního hokejeJenšík, Miloslav
XYZ, 2011
Na tuto knihu jsem se velmi těšil, mé očekávání ale bohužel zklamala. Již během prvního rychlého přečtení jsem objevil několik faktických chyb (např.zkomolená jména v soupiskách, u některých příjmení chybějící křestní jména – a to i v novodobé historii, nebo např.z baráže v roce 1999 poslal autor do první ligy Opavu místo Jihlavy atd.), kterým by se jistě dalo předejít pečlivější přípravou autora, popř.konzultací s oddíly hlavně tam, kde si nebyl autor jistý správností údajů.
Nelíbily se mi ani subjektivně zaměřené komentáře k jednotlivým ročníkům naší nejvyšší soutěže – autor má jistě právo na vlastní pohled, ale v publikaci encyklopedického typu by si měl ale asi spíše držet odstup nezaujatého komentátora (z textu je jasně znatelná autorova „zahleděnost“ do pražské Sparty – čtenář může nabýt pocitu, že český hokej = Sparta, naopak např.pro jihlavskou Duklu nebo slovenské celky mnoho pochopení nemá… (např.subjektivní moralizování v textu „střet zájmů pardubických srdcí“ – jak by asi autor komentoval přestupy hráčů v dnešní době, kdy nastupují proti klubům, ve kterých vyrostli zcela běžně a nikdo se nad tím nepozastavuje??). Ctenáře z Vysočiny zřejmě „nadzvednou ze židle“ i výroky o tom, že se v Dukle „dál předstírá vojenská služba u tankistů“ (sezona 1990-91), „dál už vojáci rekord v počtu mistrovských titulů nevylepší“ (že by autor už při psaní této knihy věděl o snaze APK uzavřít extraligu???) a tvrzení o tom, že „potřebné zázemí mohla Dukle na Vysočině vytvořit právě jen armáda“ vyznívá vyloženě trapně a urážlivě vůči současnému ambicioznímu vedení Dukly v čele s Bedřichem ˇSčerbanem. Mladší čtenáři neznalí poměrů v dobách fungování systému armádních klubů si tak můžou podle komentářů p.Jenšíka vytvořit zbytečně zkreslený názor.
Kladem publikace je velké množství zajímavých fotografií, obsáhlost jednotlivých kapitol a v neposlední řadě i to, že byla kniha s tímto zaměřením vůbec vydána. I přesto se ale nemůžu zbavit dojmu, že výsledek komplexního zpracování historie českého hokeje v knižní formě mohl být ještě kvalitnější.