Nakladatelství Host vydalo v tomto roce další román italského spisovatele Gianrica Carofiglia s názvem Přechodné dokonalosti. Carofiglio je u nás znám už díky své debutové knize Nevidomý svědek, na jejíž úspěch teď opět navázal. Autor se dlouhá léta živil jako soudce, takže jeho knihy jsou plné autentických případů z jeho profesního života. Hlavním hrdinou Carofigliových knih je advokát Guido Guerrieri.

Guerrieriho dny jsou jeden jako druhý a jeho život plyne pohodovým tempem. To vše však naruší zprvu nenápadný telefonát jeho kolegy, který jej požádá o malou pomoc. Zastupuje totiž manželský pár, kterému zmizela dcera. A jelikož od té doby uplynulo už hodně času, chystá se policie tento případ uzavřít jako nevyřešený. Guerrieriovým  úkolem má být znovu prověření už zjištěných stop a dohledání stop nových, díky nimž by policie případ znovu začala vyšetřovat. Tou nezvěstnou je mladá a krásná studentka Manuela, která zmizela po víkendu stráveném u moře s kamarády. Guerrieri se nejprve zdráhá, protože má pocit, že mu taková práce nepřísluší, jenže pocit zvědavosti jej přemůže a nakonec se do detektivního pátrání pustí. Podaří se mu případ vyřešit? Zjistí, co stálo za zmizením mladé studentky?

Advokát Guido Guerrieri je samotář. Žena a později i přítelkyně ho opustily. Jeho život je tak naplněn převážně prací a láskou ke knihám, hudbě a boxu. Román je proto plný odkazů na zajímavou literaturu a písně, které má rád. To v detektivkách nebývá obvyklé a zmírňuje to napětí, které čtenář zažívá při postupném pátrání po zmizelé dívce. Autor knihy se se čtenářem dělí o advokátovi pochybnosti nejen o celém případu, ale i o něm samém. Dává nahlédnout do jeho nitra.  Proto můžete mít při čtení pocit, jako by vás samotné napadaly podobné úvahy a dedukce jako hlavního hrdinu. Navíc svou sebekritičností a nadhledem je Guerrieri velmi sympatický a liší se od dokonalých detektivů z podobně laděných knih. Dále spisovatel podrobně odhaluje i negativa soudního systému v Itálii, které velmi důvěrně zná.

Celý román je dobře a poutavě napsán a neuděláte chybu, pokud si jej přečtete.

V tom okamžiku jsem si uvědomil jednu věc. Před pár hodinami jsem si myslel, že prostudováním spisu nenajdu nic, co by stálo za to prověřit. Při čtení spisu jsem si pak tuto hypotézu skutečně potvrdil. Ale pomyslel jsem si, že bych měl toto zjištění sdělit Fornellimu a Ferrarovým, vrátit jim šek a tenhle případ, pro jehož vyšetřování nedisponuji kompetencemi ani prostředky, nechat být. Tohle by byla jediná správná a rozumná věc. Během těch dvou hodin, z důvodů, které jsem jen mlhavě tušil a které jsem nechtěl blíže zkoumat, jsem však změnil názor. (str. 56)

Související knihy

Carofiglio, Gianrico

Host, 2012