Chcete zjistit, jaké paradoxy mohou nastat při výběru dezertu, proč obvykle čekáte v delší frontě nebo pomalejším dopravním pruhu. Co všechno může komplikovat tak banální proces, jako je práce s kopírkou a změna velikosti stránky? Dozvíte se i o loteriích, sázení na dostizích, dělení majetku při rozvodu,  účetních tricích i klopotných cestách opilců a dalších nepochopitelných věcech, kterým můžete porozumět pouze za použití matematiky.

 

Knihu Sto důležitých věcí, které nevíte (a ani nevíte, že je nevíte)
vydalo nakladatelství Dokořán

 

Vyšší matematika prodlužuje život

Jako učitel matematiky chápu, jak je pro studenty důležité vidět sepětí matematiky se životem. Vědecké pohřebnictví mi k tomu poskytuje nové a jedinečné příležitosti. Koneckonců, co je v životě univerzálnějšího než smrt? Poté, co se mí studenti poučí o rychlosti rozkladu a o balzamovacích technikách, vracejí se k vyšší matematice mnohem dychtivěji a s obnoveným zanícením.

Profesor Sweeney Todman, známý též jako „Dr. Mrtvola, mortematik“, Lafayette College

 

Rozdíl mezi amatérem a profesionálem spočívá v tom, že první se může podle libosti zabývat jen tím, co ho baví, kdežto druhý musí pracovat i na tom, co se mu nelíbí. Některé části matematického vzdělávání připadají studentům proste příliš pracné, stejně jako pro ctižádostivého olympijského atleta musejí být krajně nepříjemné dlouhé hodiny zimního běhání v chladu a dešti, přesto však je obojí nezbytné.

Když se studenti ptají, k čemu se potřebují učit některé spletitější a nepříliš vzrušující partie z vyšší matematiky, vypravuji jim jeden z příběhů, které americký fyzik ruského původu George Gamow uvádí ve své vtipné autobiografii Moje světočára. Popisuje pozoruhodný zážitek Gamowova přítele Igora Tamma, mladého fyzika z Vladivostoku, jenž roku 1958 získal Nobelovu cenu za přínos k objevu a vysvětlení takzvaného Čerenkovova záření.

Za ruské revoluce učil Tamm jako mladý profesor fyziku na Oděské univerzitě na Ukrajině. Ve městě byl nedostatek potravin, a tak se Tamm vypravil do nedaleké vsi ovládané bolševiky, aby vyměnil několik stříbrných lžic za něco poživatelnějšího, jako jsou třeba kuřata. Z ničeho nic však vesnici obsadil protibolševický vůdce se svými bojůvkami, vyzbrojenými puškami a výbušninami. Tamm byl bílým ve svém městském oblečení podezřelý, a tak jej předvedli před svého vůdce, který požadoval vysvětlení, kdo je a co tam dělá. Tamm se pokoušel vysvětlit, že je jen pouhý univerzitní profesor, který shání potraviny.

„Čeho profesor?“ tázal se vůdce.

„Učím matematiku,“ odpověděl Tamm.

„Matematiku?“ pronesl velitel. „Tak dobře! Tak mi řekni odhad chyby pro Maclaurinův mnohočlen n-tého stupně. Jestli to dokážeš, jsi volný. Jestli ne, zastřelíme tě!“

Tamm byl nemálo překvapen. Mírně nesvůj však i před hlavněmi pušek dokázal vypracovat řešení otázky a předvést ho – jde o poměrně zamotanou partii z prvního ročníku univerzitní matematiky. Ukázal výsledek veliteli, ten si ho prohlédl a prohlásil: „Správně! Jdi domu!“

Tamm nikdy nezjistil, kdo byl onen neznámý vůdce povstalců, já však podle svérázné pedagogické metody odhaduji, že posléze skončil v útvaru pro dozor nad kvalitou vysokoškolské výuky některé z anglických univerzit.

 

O knize jsme vás také informovali v tomto článku

 

Související knihy

Sto důležitých věcí, které nevíte (a ani nevíte, že je nevíte)
Matematika všedního dne

Barrow, John D.

Dokořán, 2013