Tak popsal v lednu 1943 bitvu o Stalingrad Hans Schmeider z deváté protiletadlové divize. Stalingrad znamenal zásadní obrat ve válce na východní frontě a všichni si uvědomovali jeho důležitost již po čas bitvy. Rusové proměnili každý dům v bunkr a celý Stalingrad v jakousi obří pevnost. Bránili své město tak zuřivě, až někteří Němci pochybovali, že vůbec bojují proti smrtelným lidským bytostem. A nakonec Stalingrad i přes četné ztráty ubránili.

Titul Stalingrad – Každý dům, každé okno, každý kámen vydalo v edici Magnetka nakladatelství Epocha společně s Pražskou vydavatelskou společností na začátku roku 2013. Jeho autorem je Miloslav Jenšík, jehož díla (například Kronika českého fotbalu, Kronika českého hokeje, Zelenobílé století, Zlatá kniha ledního hokeje a mnoho dalších) se týkají převážně sportovních dějin. V edici Magnetka již vyšly jeho knihy Skoncujeme s nimi! Varšava musí být zničena!, Anthropoid kontra Heydrich a Commandos útočí! Nájezd na Saint-Nazaire.

Bitva o Stalingrad (dnešní Volgograd, klíčové město na dolním toku řeky Volhy) má počátek v Hitlerově rozhodnutí obnovit ofenzivu na Východní frontě. Byl tu i osobní faktor, Hitler byl silně zaujat představou, že dobude město nesoucí jméno jeho úhlavního politického protivníka. Ofenziva dostala krycí označení Modrý případ.

Směrnice číslo 41 z 5. dubna 1942 přikazovala, aby zaútočily dvě skupiny armád. Severní skupina z prostoru Kursku a Charkova měla prorazit k Donu a stočit se podle něj na jihovýchod, jižní skupina měla vyrazit od Taganrogu. Oba útoky bylo plánováno spojit mezi řekami Donem a Doňcem, kde měly zničit sovětské síly a zamířit na Kavkaz. Název města Stalingrad se překvapivě v Hitlerově směrnici neobjevuje jako hlavní cíl operace, dokonce ani jako cíl vedlejší. Bylo pouze nařízeno, že město mělo být bombardováním a palbou z dobývacích zbraní vyřazeno jako centrum zbrojní výroby a dopravní uzel.

Vše však nakonec bylo jinak, než Hitler plánoval. Z bitvy o Stalingrad se stal jeden z největších válečných konfliktů, který předznamenával mnohé z pozdějších událostí. Sověti do střetů nasadili více než milion mužů pod vedením maršála Georgije Žukova, z nichž téměř půl milionu buď zemřelo, nebo bylo zajato. Právě díky nim a jejich odhodlání bojovat do posledního dechu a za žádnou cenu neustoupit Stalingrad odolal. Právem jsou dodnes ruští hrdinové z bitvy o Stalingrad adorováni.

Proti obrovské sovětské armádě se postavilo téměř tři sta tisíc německých vojáků pod velením generála Friedricha Paula, z nichž něco přes dvě stě šedesát tisíc padlo. Mnozí spíše než na zranění zemřeli kvůli třeskuté zimě, která si nevybírala, jestli zabije vojáka z německé či sovětské strany. Němci byli nakonec donuceni ke kapitulaci.

Kniha Stalingrad – Každý dům, každé okno, každý kámen je psána velmi živým stylem, jenž je nejen poutavý, ale navíc dokáže ve čtenáři vyvolat pocit dojetí. Především autorův melancholický úvod a závěr mi téměř vehnaly slzy do očí. Autor má velký talent přiblížit čtenáři jednotlivé události tak, jako by se odehrávaly přímo před jeho očima. Kniha mne ani na chvíli nenudila, měla jsem ji přečtenou za jediný večer.

Titul mohu doporučit především těm čtenářům, jež se zajímají o historii druhé světové války nebo válečných konfliktů vůbec. Vážní zájemci mají navíc díky obsáhlému seznamu použitých pramenů a literatury možnost rozšířit si své vědomosti o tomto tématu. Nebojím se ale říci, že i čtenáře nepolíbené historií bude kniha velmi bavit.

Související knihy

Stalingrad
Každý dům, každé okno, každý kámen

Jenšík, Miloslav

Epocha, 2013