Kniha Noc dlouhých nožů, kterou vydalo nakladatelství Epocha společně s Pražskou vydavatelskou společností začátkem roku 2013 v edici Magnetka, je dílem Romana Cílka, zkušeného autora v žánru literatury faktu. Jeho knihy získaly řadu významných ocenění, například Cenu Egona Ervína Kische, Cenu Miroslava Ivanova a Cenu Jiřího Marka. V současné době se podle Cílkova díla Zabíjela, protože neuměla žít natáčí film o případu mnohonásobné vražedkyně Olgy Hepnarové.

Noc dlouhých nožů, název dramatu z léta 1934, je velmi zavádějící. Naprostá většina událostí, které si pod tímto pojmem představíme, se totiž odehrávala ve dne. Vše započalo na jaře roku 1934, kdy začal Hitler dostávat vymyšlené zprávy, podle nichž se jej vůdcové SA (zkratka pro Sturmabteilung, organizaci přináležející k nacistické straně) chystají svrhnout. Dalšími důvody k této velké čistce byla mimo jiné rychle rostoucí moc SA, mocenský boj mezi SA a SS a také radikalismus SA (její představitelé chtěli dovést „národní revoluci“ až do konce).

Jelikož vliv SA byl značný a potencionální nebezpečí ze strany této organizace nezanedbatelné (Hitler si uvědomoval, že kdyby se SA kdykoliv rozhodly se ho zbavit, nic jim v tom nemůže zabránit), Hitler dospěl k názoru, že je načase proti ní zasáhnout.

Třicátého června ráno začalo hromadné zatýkání těch, o nichž bylo uznáno, že nějakým způsobem překážejí. Bezprostředně poté začaly popravy bez soudu. Snad nejznámější obětí Noci dlouhých nožů je Ernst Röhm, tehdejší šéf štábu oddílů SA a dávný Hitlerův spolubojovník, který stál i u zrodu této organizace. Důstojnící SS (zkratka pro Schutzstaffel, česky Ochranný oddíl, což byla ozbrojená organizace NSDAP vytvořená roku 1925 z fanaticky oddaných Hitlerových přívrženců) vyvlekli Röhma, o němž bylo známo, že je homosexuál, ráno z postele, odvezli jej do vězení a nabídli mu možnost sebevraždy stejně tak, jako ji nabídli jiným vysoce postaveným obětem. Röhm tuto možnost odmítl a byl dvěma důstojníky SS zastřelen.

K popravám v rámci Noci dlouhých nožů docházelo mezi třicátým červnem a druhým červencem po celém území Třetí říše, hlavně ale v mnichovské věznici Stadelheim a v kasárnách berlínských SS v Lichterfelde. Zajímavý na celé události je fakt, že ačkoli šlo o velmi krvavou záležitost, nikdo nijak výrazně neprotestoval. To jen dokazuje to, jak pevně držel Hitler německý národ v rukou.

Aby se strůjci celé události (jména jako Göring, Himmler a Heydrich nejsou dozajista nikomu neznámá) pojistili proti případnému budoucímu přetřesu této otázky, byl 3. července 1934 vydán unikátní zákon o dodatečném legalizování hromadného zločinu: „Opatření uskutečněná k likvidaci velezrádných a zemězrádných útoků dne 30. června a 1. a 2. července 1934 jsou jakožto nouzová obrana státu v plné shodě s právem.“ Kvůli četným opatřením (například případy úmrtí z 30. června a 1. července se neměli zanášet do matriky v místě úmrtí, ale v místě bydliště zemřelého) se stal neověřitelným jakýkoliv údaj o počtu obětí.

Ačkoli má kniha jen něco málo přes sto stran, je velmi podrobným vylíčením událostí, které s sebou Noc dlouhých nožů přinesla. Autor se vyhnul monotónnímu suchému výkladu, takže jeho kniha je velmi čtivá a záživná. Na konci titulu je obsáhlý seznam použité literatury, jenž případným zájemcům umožňuje vyhledat si další informace k tématu a prohloubit tak své znalosti této problematiky.

Titul Noc dlouhých nožů mohu doporučit především těm čtenářům, jež zajímá historie nacistického Německa.

Související knihy

Cílek, Roman

Epocha, 2013