Co si představíte, když se řekne steampunk? Pravděpodobně alternativní viktoriánskou Velkou Británii, parostroje, ozubená soukolí, fantastické vynálezy a vzducholodě. Většinu z toho skýtá i kniha Zemětřas (první díl ze série Mechanické století), kterou u nás vydalo roku 2011 nakladatelství Triton. Autorka titulu Cherie Priestová si však vše upravila po svém, což dalo vzniknout zcela originálnímu dílu.

Svůj příběh zasadila do Ameriky, nacházející se v občanské válce Severu proti Jihu, kde se ve městě Seattle kromě vzducholodí prohánějí i oživlé mrtvoly. Celý příběh začíná v době, kdy vynálezce Leviticus Blue sestrojil stroj Zemětřas, mající vyřešit problém těžby zlata pod silným ledem. Již při prvním testu se však stroj vymknul kontrole. Nejenže zdemoloval rozsáhlé území města, ale navíc otevřel v zemi puklinu, kterou začal na povrch tryskat podivný jedovatý plyn. Ti, kteří se jej nadýchali, mohli buď zemřít, nebo opět vstát jako hnilobci, nebezpeční nemrtví. Aby bylo město alespoň z části uchráněno, byla postavena obrovská zeď, oddělující zamořenou „post-apokalyptickou“ část od části plynem netknuté.

O šestnáct let později se čtenář ocitá ve společnosti Briar a Ezekiela, matky a syna. Briar je vdovou po Blueovi, což ji staví do nelehké role. Jelikož se má obecně za to, že celou tragédii s jedovatým plynem způsobil Leviticus Blue, jsou ona i šestnáctiletý Ezekiel vyčleněni ze společnosti a všemi opovrhováni. Nepomohlo ani to, že se přestěhovali na odlehlý konec fragmentu města a změnili si příjmení. Stín hanby se nad nimi vznáší dál.

Ezekiel má již dost všeho toho opovržení, jež se na něj ze všech stran hrne. Sbalí si mapu zamořené oblasti, dědečkovu starou pistoli a plynovou masku a vydává se na nebezpečnou cestu za velkou zeď, aby očistil jméno svého otce, o kterém si myslí, že je obviňován neprávem. Sotva se však protáhne potrubím, přivádějícím do oblasti čerstvý vzduch, aby zde mohli ve vzduchotěsných místnostech přežívat lidé, začne se mu pověstná smůla lepit na paty.

Naštěstí je tu však tvrdou prací zocelená Briar, jež je schopná pro svého syna riskovat vlastní život. I Briar se s pomocí pašeráků jedovatého plynu vydává za zeď. Hodlá najít svého syna a zachránit jej, než se stane obětí hnilobců či pochybných existencí, které zamořenou oblast obývají…

Celý příběh tvoří dvě základní dějové linie (Ezekielova a Briařina), jež nejsou časově na stejné úrovni, ale jedna postupně dobíhá druhou. Přestože má kniha téměř čtyři sta stran, odehrává se v průběhu pár dní, jež jsou však nabité akcí od první do poslední strany. Čtenář prakticky nemá šanci se nudit, jelikož autorka co chvíli vytahuje na světlo boží nějaký nový nápad či postavu. Co se charakterů týče, jsou velmi důkladně a kvalitně propracované. Nenajdeme zde postavu, která by byla stoprocentně dobrá či stoprocentně zlá, což přispívá ke kvalitě příběhu. Autorka živě vylíčila i vztahy mezi hlavními hrdiny a vůbec celou společnost polomrtvého města, což z jejího románu dělá zajímavou sondu do myslí obyvatel steampunkové alternativní minulosti.

Neotřelý román má šanci zaujmout široký okruh čtenářů, jelikož kombinuje hned několik oblíbených žánrů. Hororoví zombie se prohánějí v post-apokalyptickém městě, odříznutém od zbytku světa obrovskou zdí, zatímco nebe brázdí vzducholodě ve znamení úžasného, ale bohužel dosud vcelku málo známého steampunku. Všechny části spolu dokonale ladí v jedné symfonii, ubíhající ve svižném tempu plném gradací, díky němuž jsem se od stránek Zemětřasu jen stěží odtrhávala.

Související knihy

Priestová, Cherie

Triton, 2011