Farma zvířat není pro čtenáře žádnou novinkou, od doby, kdy ji britský spisovatel George Orwell napsal, uplynulo už téměř sedmdesát let. Přesto patří stále k těm nejčtenějším a nejoblíbenějším knihám. V nakladatelství Argo vychází v bilingvním, česko-anglickém vydání.

George Orwell byl pseudonym britského, v Indii narozeného spisovatele a novináře Erica Arthura Blaira, kterého proslavily především dva antiutopické alegorické romány, a to právě Farma zvířat (Animal Farm) a 1984.

Farma zvířat je kritikou stalinismu, jedna z hlavních postav, vepř Napoleon, má dokonce představovat samotného Stalina, ostatní zvířata jsou bolševičtí revolucionáři. Kniha poukazuje na nástrahy společenských ideologií, na to, že se jejich pravidla mohou měnit podle toho, jak se mění zájmy hlavního představitele.

Hlavními hrdiny jsou zvířata, žijící na Panské farmě pana Jonese, kterým nic nechybí do té doby, než je vepř Major svolá na schůzi a řekne jim, že by se mohla mít mnohem lépe, kdyby se zbavila nadvlády lidí.

„Man is the only creature that consumes without producing. He does not give milk, he does not lay eggs, he i stoo teak to pull the plough, he cannot run fast enough to catch rabbits. Yet he is the lord of all animals.“

„Člověk je jediný tvor, který konzumuje, aniž něco vytváří. Nedává mléko, nesnáší vejce, neutáhne pluh a neumí utíkat tak rychle, aby chytil zajíce. Přesto je pánem všech zvířat.“ (str. 14, 15)

Na základě Majorova poutavého proslovu začnou všichni věřit, že jediným správným řešením je vyhnat z farmy všechny lidi-vykořisťovatele. Major sice pár dní nato umírá, jeho myšlenky však žijí dál. Zvířata se připravují na velkou revoluci. Chtějí sice počkat na správný čas, chování farmáře jim ale natolik nevyhovuje, že to nevydrží, vzbouří se a vyženou všechny dvounohé obyvatele farmy.

Zvířata byla nadšená! Z Panské farmy se stala Farma zvířat. Ráj, kde měla zvířata veškerou úrodu sama pro sebe, mohla jíst a pít, jak se jim zlíbilo. To ale netrvalo moc dlouho. Prasata Napoleon a Kuliš (Snowball) se ihned povýšila na vedoucí farmy a ostatní zvířata to respektovala, protože si uvědomovala, že farma nějaké vedení potřebuje a prasata jsou ze všech nejchytřejší. Proto si ani nikdo nestěžoval, když prasata porušovala pravidla, která byla jasně daná. Vždycky pro to našla nějaké logické vysvětlení, kterému všichni bezmezně věřili.

„Many of us actually dislike milk and apples. I dislike them myself. Our sole object in taking these things is to preserve our health… It is for YOUR sake that we drink that milk and eat those apples. Do you know what would happen if we pigs failed in our duty? Jones would come back!“

„Mnoho z nás ve skutečnosti jablka ani mléko nesnáší. Já osobně je nesnáším. Jíme je jen proto, abychom si zachovali zdraví… My ta jablka jíme a mléko pijeme pro vás! Víte, co by se stalo, kdybychom my, prasata, nebyla schopná dostát svým povinnostem? Jones by přišel zpátky!“ (str. 56-59)

Zvířata si byla jista jen jednou věcí, rozhodně nechtěla, aby se vrátil Jones. Jakmile tedy prasata použila tento argument, všechny náznaky odporu hned zmizely. Pro dobro farmy zvířata oželela mléko i jablka. To byl ovšem teprve začátek. Začátek konce.

Farma zvířat je opravdu knihou s velkým K. Předkládá historická fakta takovým způsobem, že vůbec nepostřehnete, že jste právě vzděláváni. A to díky bilingvnímu vydání na více úrovních. Nemusíte se bát, že nebudete anglickému originálu rozumět, vždy se můžete podívat o pár centimetrů doprava, kde je vše v češtině.

Mít v knihovně Farmu zvířat se jednoznačně vyplatí. Je to kniha, ke které se čtenáři moc rádi vracejí. Já jsem ji právě přečetla podruhé a už teď je mi jasné, že to nebylo naposledy.

Související knihy

Orwell, George

Argo, 2008