Ani s odstupem času není lehké vynést nějaký soud. Možná k optimálnímu zhodnocení může přispět beletristicky zpracovaný život jedné obyčejné ženy, jak se o to pokusila mladinká spisovatelka Kateřina Tučková v románu Vyhnání Gerty Schnirch. Ten vydalo nakladatelství Host již v roce 2009 a v roce 2010 obdržel Magnesiu Literu – Knižní klub Cenu čtenářů, nominaci na Cenu Josefa Škvoreckého, Magnesii Literu za prózu a Cenu Jiřího Ortena. Dílo bezesporu zaujalo jak kritiky, tak čtenářskou veřejnost, a proto není divu, že v loňském roce vyšel dotisk.

Sonda do života jedné obyčejné brněnské rodiny nezačíná až oním osudným vyhnáním, jak by napovídal název knihy. Naopak, Gertu poznáváme jako dospívající dívku, která jen málo rozumí otci a bratrovi, v nichž burácí německé vlastenectví a pohrdají vším českým, co jim do oné doby nevadilo. Vlastně nenávist mužského pokolení zahrnuje matku i Gertu samotnou, protože v ní jaksi převažují české geny ze smíšeného manželství. Píše se rok 1939 a Německá říše rozepjala svá ochranná křídla nad menším sousedem. Co na tom, že o to nestojí? Všechno se mění a Gerta jen obtížně hledá své místo v životě.

Končící válka pak krutě otřese všemi jejími jistotami – bratr narukuje na frontu, maminka umírá a otec, hrubý a zlý, všechen svůj vztek i žal ze ztracených ideálů vybíjí na Gertě. Ta otěhotní a přichází o poslední blízké duše – kamarádku Janinku a přítele Karla. Vyklíčí v ní nenávist a v poválečné vřavě nerozumí tomu, že i ji počítají k nenáviděným utlačovatelům, protože ona se ve svém nitru vždy cítila být Češkou.

S několikaměsíční dcerou v náručí je vyhnána z města a po zničujícím pochodu a brutálním násilí je internována v Pohořelicích. Vidí umírat nevinné, především ženy a děti, které během jejich těžké pouti žízeň donutila pít vodu z infikovaných studní a kaluží. Zachrání ji nasazení na nucené práce v zemědělství. Vylidněné pohraničí potřebuje pomoc. Starousedlíci, kteří byli léta zvyklí žít Čech vedle Němce, prožívají bolestnou rozluku a posléze rozčarování z nově přicházejících osídlenců. „Zlatokopové“ hledající bohaté statky, na nichž ale neumí hospodařit, vyhánějí i poslední apolitické Němce. Doba je nepokojná, Gerta nejenže přišla o lidskou důstojnost, ale málem i o život.

Němky zde jsou opovrhovanými otrokyněmi. Nejedna volí útěk přes hranice do Rakouska, kde vidí záchranu. Bohužel, ani tam jim poválečné štěstí nekvete. Gertě se povede vrátit do Brna, ale neviditelná nálepka „nepřítel státu“ zůstává jak na ní, tak na její dceři Barboře.

Kateřina Tučková líčí osudy obyčejné ženy, která trpí kvůli svému původu celý život odmítáním, ztrátami a nepochopením. Ani vlastní dcera neumí proniknout do její obrněné duše, která ze všeho nejvíce touží po obyčejném lidském štěstí. Autorka těží ze svých znalostí prostředí, archivních dokumentů, svědectví potomků a očitých svědků. Co sama neviděla, neprožila (dokonce šla s kočárkem cestu vyhnaných žen do Pohořelic!), to si dovedně představila a přetavila v silný příběh s nadčasovým poselstvím: ve válkách mocných vždycky nejvíce trpí prostí lidé a jejich duše jen těžko hledá ztracenou rovnováhu. A masové potrestání viny vždycky postihne i nevinné. Román znovu otevírá otázku, zda je v moci omluvy napravit křivdy a komu a za co se vlastně omlouvat.

Pokud rádi odkrýváte nepříliš jasná fakta naší minulosti, pak je Vyhnání Gerty Schnirch tou pravou knihou do vaší knihovničky. Nezaujme vás jenom nevšední osud hlavní hrdinky, ale i způsob, kterým o něm autorka podává svědectví. Střídavě sleduje s nadhledem dění, jinde se cele ztotožňuje s ústřední postavou a líčí svět jejíma očima. Pro doplnění mozaiky osudů přidává barevná sklíčka života Gertiných kamarádek i její dcery Barbory. Vše dohromady tvoří čtivé autentické dílo, které nenechá člověka lhostejným. I dlouho po přečtení v něm rezonují dozvuky posledních řádek a podtextových otázek.

Pokud se nebojíte náhledu do léta tajených zákoutí naší minulosti, určitě si knihu s provokativním názvem Vyhnání Gerty Schnirch nenechte ujít!

Související knihy

Tučková, Kateřina

Host, 2011