Autorku Markétu Kulhánkovou mohli čtenáři poznat již z dříve vydaných děl věnujících se řecké kultuře. Svoji první knihu s názvem Literatura na cestě z Balkánského poloostrova do srdce Evropy vydala ještě v době svých studií v roce 2005. O rok později se zúčastnila pětiměsíčního studijního pobytu v Athénách. V roce 2008 získala titul Ph.D. v oboru novořecký jazyk a literatura. Markéta Kulhánková je také členkou například české sekce Společnosti novořeckých studií nebo Českého národního byzantologického komitétu.

V roce 2010 vydala knihu Paní moře. Publikace se skládá z řeckých pohádek vybraných z knihy Novořecká lidová pohádka, jež autorka sama přeložila. Dílo vydalo nakladatelství Argo. Celkově obsahuje 28 pohádek na 228 stranách, které doprovázejí ilustrace vytvořené Blankou Dvořákovou.

Na začátku knihy se nachází předmluva od autorky. V její první části nás seznamuje s charakteristikou řeckých pohádek. Dočteme se o jejích typických znacích či srovnáme podobnosti s našimi středoevropskými pohádkami. Druhá část prologu je věnována historii řeckých pohádek a jejich nejznámějšímu zpracování v ucelených dílech.

Poté se již čtenář může vnořit do příběhů z Balkánského poloostrova. Na první pohled čtenáře zaujme označení geografického území u názvů jednotlivých pohádek. Jde o oblast, odkud dané vyprávění pochází. Při čtení některých pohádek se člověk neubrání pocitu, že příběh již někde slyšel. Trochu pravdy na tom je. Například v pohádce Sirotek vystupuje dívenka, ve které každý spatří naši Popelku. Avšak narazíme i na postavy pro nás neobvyklé. V pohádce Vdovin syn kupříkladu vystupuje zákeřný Žid. V dalších příbězích se vyskytuje postava pravoslavného kněze, v některých jako figura kladná, v jiných jako záporná.

V dalších pohádkách jsou zastoupeni i nám známí draci, kteří jsou však odlišně zpodobňováni. Málokdy se jedná o vícehlavou saň; v pohádce Dva bratři má hlavu jednu, v příběhu Králova zlatá jablka je ztělesněn v podobě obra lidského vzhledu. Nemusí se jednat o postavu k člověku nepřátelskou, v pohádce Vdovin syn se k hlavnímu hrdinovi chová přátelsky a pomáhá mu.
V příbězích se vyskytují i historicky konkrétní postavy, například v pohádce Alexandr Veliký, syn slunce, jak již sám název napovídá, vystupuje Alexandr Veliký, či v příběhu Králova zlatá jablka se vyskytuje svatý Jiří.

Čtenář si jistě povšimne dalšího charakteristického znaku řeckých pohádek, kterým jsou verše a říkanky zahajující a ukončující jednotlivá vyprávění. Některé však mohou přímo příslušet do příběhu, např. v podobě zaklínadla…

Ukázka z pohádky Vdovin syn

Bylo nebylo,
dávno pradávno,
Turci slavili ramadán
a děravý kotlík byl jim dán.

Kniha je zpracována kvalitním a čtivým způsobem. Je určena nejen dětem, ale i dospělým. Čtenář se s radostí bude vracet ke knížce s očekáváním, co nového přinese další příběh. Ilustrace jsou zpracovány v tajemném tmavém odstínu s až strašidelným nádechem, což navozuje mystičnost předkládaným pohádkám. Knihu bych doporučil všem, kteří by chtěli vyzkoušet něco nového a klasické české příběhy alespoň na chvíli vyměnit za ty balkánské.

Související knihy

Argo