Thriller Motýlí křídla, který u nás vydalo nakladatelství Fragment, je prvotinou německé spisovatelky Veroniky Bicker. Tématu vraždy se autorka také věnuje i ve své poslední knize Optimum, Band 01: Blutige Rosen (Optimum, Svazek 1. – Krvavé růže), jež zatím vyšla pouze v originální, tedy německé verzi.

V místním lese je nalezeno tělo neznámé dívky. Celá vesnice je zděšena. Téměř před rokem zemřela na stejném místě Elenina sestra Laura, což přivede Elenu k pochybám, že smrt její starší sestry byla nehoda. Laura byla vždy opatrná, tak jak je možné, že skútr řídila opilá, což byl podle policie hlavní důvod její autonehody? A jak s tím vším souvisí nalezená mrtvola? Kolem Eleny se dají věci do pohybu – někdo jí začne posílat anonymní dopisy týkající se Lauřiny smrti, nejhezčí kluk na škole se s ní chce náhle sblížit a její matka je čím dál starostlivější a úzkostnější. Podaří se Eleně zjistit, co se Lauře osudné noci doopravdy stalo?

Kniha Motýlí křídla svou prostou, jasnou dějovou linkou zaujme spíše mladšího čtenáře, který není příliš náročný a neočekává velkou dávku napětí.  Velmi brzy začnete tušit, jak to asi s Lauřinou smrtí bylo a závěr vám vaše domněnky potvrdí. Po jazykové stránce je tento thriller nenáročný, srozumitelný, bez zbytečného košatého vyjadřování.

Hlavní hrdinka Elena je prototypem obyčejné dívky, která se snaží rozluštit příčiny smrti své sestry. Charakterově spíše zklame, než zaujme, chová se předvídatelně a je velmi naivní. Nevím, jestli tím Bickerová chtěla ukázat čtenářům, jak by se neměli chovat, nebo si myslela, že takovýmto výběrem hrdinky se k nim dostane blíž. Každopádně se jí povedlo vytvořit postavu, na kterou okamžitě zapomenete v momentě, kdy knihu dočtete.

I ostatní postavy se nevymykají běžným románům pro náctileté – Elenina matka je až paranoidně starostlivá a téměř nic dívce nedovolí, její nejlepší kamarád Timo je do ní zamilovaný, kamarádka Vivienne je vždy po ruce a v neposlední řadě má o Elenu zájem Tristan, nehezčí kluk na škole.

Zajímavým prvkem je uvedení jednotlivých kapitol. Autorka nám dovolí nahlédnout do deníku mrtvé Laury, později zase do mysli člověka, který se mermomocí snaží, aby pravda o dívčině smrti nevyšla najevo.

I přes všechny své nedostatky jsou Motýlí křídla velmi čtivá, takže těch necelých sto sedmdesát stran přečtete a ani nebudete vědět jak. Každopádně se hodí jako oddechovka, u které nemusíte příliš namáhat hlavu. Neodpustím si však ještě jednu připomínku, autorka by si možná měla dát pozor na to, jakými nápoji nechá hrdiny svlažit svá hrdla. Číst stále o tom, jak při každé příležitosti pijí kolu (popřípadě alkohol), je velmi unavující. Zubaři by z toho asi radost neměli…

Ukázka z knihy

Za kmenem platanu se objevil stín. Skutečně to byl člověk. Měl tmavé oblečení a kapuci mikiny přetaženou přes hlavu, takže mu shora neviděla do tváře. Zvolna kráčel k jejich domu. Eleně srdce zběsile tlouklo.

Co má dělat? Zavolat na něj? To by bylo určitě nebezpečné.

Má zůstat potichu? Ale co když vejde do domu a ublíží mámě? Zaťala zuby a snažila zklidnit dech. Nesmí propadnout panice.

Musím zavolat policii, blesklo jí hlavou. Snad to stihne k telefonu dřív, než se ten chlap dostane dovnitř. Kde vlastně je? Zatímco horečně uvažovala, co dělat, stín se jí ztratil z dohledu. (str. 67)

Související knihy

Veronika Bicker

Fragment, 2012