Knížka Aleny Kastnerové vypráví příběh babičky, která se nehodlala zařadit do zástupu celého davu jiných babiček, těch typických, které máme my i naše děti na mysli. Chtěla mít klid, volnost a svobodu. A volného času si náležitě toužila užít po svém a ne vyprávěním pohádek na dobrou noc svým vnoučatům, žehlením, pečením a neustálým uklízením. Jak sama říkala: „Binec v bytě – šťastné dítě“.

Důležitou věcí pro ni byl tzv. škapulíř, neboli pytlíček, který obsahuje všechny její sny, jež si doposud nesplnila. A tak z něj pokaždé, když má chuť a náladu vytahuje jeden papírek za druhým a vyplňuje si to, po čem touží. A nic pro ni není problém. Zalétat si balónem, projet se v nejluxusnějším autě na světě či vylézt na osmitisícovku. Tahle babička zvládne s přehledem úplně všechno.

Jen mi pořád nešel do hlavy název knihy, kterou vydalo nakladatelství Mladá fronta – O líné babičce. Protože tahle tedy rozhodně líná nebyla. Naopak. Prožila toho víc, než my všichni dohromady. Autorka Alena Kastnerová poté ihned přidává podtitul: Vyprávění o babičce, která si vyhodila z kopýtka. A to už je ten správný titulek.

Ukázka z knihy

„Celý život jsem pracovala, tak nechápu, proč bych si teď v důchodu nemohla kapánek odpočinout,“ říkávala.

V podstatě měla pravdu. Opravdu celý život pracovala – a ještě k tomu ve školství –, ale znáte to: od babiček obvykle chceme, aby byly nažehlené, byt měly uklizený, bábovky napečené a povlečení navoněné. Naše babička měla v bytě binec.

„Celý život jsem uklízela,“ říkávala, „tak bych prosila na stará kolena o trochu klidu. A koneckonců,“ dodávala, „v bytě má být tak uklizeno, abychom byli zdraví, a takový nepořádek, abychom byli šťastní.“ A když už jí poznámky o jejím neuklizeném bytě lezly opravdu na nervy, ušpětačně odsekávala: „Binec v bytě – šťastné dítě!“

Vyprávění je velice příjemné, až bláznivé, ale rozhodně pobaví. A to nejen děti, pro které je určena. Rozhodně bych knížku doporučila k přečtení i dospělým. Ono vám stejně nic jiného asi nezbude, protože se tu vyskytují slova, která možná menší děti znát nebudou, nebo je nepochopí. Je to takový moderní příběh plný internetu a googlování, děti bude zajímat, proč Právo už není rudé a proč nějací pánové mají v kufru auta svázaného cizince a v ruce lopaty… Možná to zní trochu děsivě, ale v podstatě je celý příběh legrační, protože to, jak babička vyřeší nenadálé situace, nevyvolá nic jiného než úsměv.

Knížka je doplněna zajímavými ilustracemi Jakuba Zicha, které tuhle „naši“ babičku znázorňují jako skutečně bláznivou. Jsou ale povedené a skvěle se k příběhu hodí.

Po pravdě, skutečně si myslím, že by si tuhle knížku měli přečíst hlavně dospělí. Je to vlastně taky tak trochu pohádka pro ně…

Související knihy

O líné babičce
Vyprávění o babičce, která si vyhodila z kopýtka

Kastnerová, Alena

Mladá fronta, 2011