Každého z nás to jednou čeká. Nikdo není nesmrtelný, a proto se všichni jednoho dne už neprobereme. Na toto choulostivé téma vznikla kniha. Napsal ji Petr Kapoun a ilustroval Lubomír Lichý. Jmenuje se Nejčastější věty před smrtí a vyšla v nakladatelství XYZ v říjnu roku 2012.

Autor už má na kontě jedno vydané dílo. To je taktéž plné vtipů. Ilustrace zde měl ale na svědomí Petr Urban – otec známého Pivrnce.

Jak už název napovídá, kniha obsahuje věty, které může člověk pronést před smrtí. Jsou sice pravdivé, ale opravdu vtipné. Černý humor ale nemusí sedět všem, takže upozorňuji na to, že ne všichni budou hlášky považovat za vtipné.

Najdete zde věty z různých prostředí, míst i profesí. V kůži lidí, kteří je před koncem svého života pronesli, bych rozhodně být nechtěla. Opravdu jsem se zasmála, ale když to vezmu kolem a kolem, není na těch situacích nic záviděníhodného.

Uvedu zde ty, jež vypovídají o celém konceptu knihy.

„To auto se vyhne.“ Věta, kterou mnoho z nás slyšelo z úst našich kamarádů či známých. Ne vždy ale dopadla dobře. Na silnicích opravdu není vhodné hazardovat. Pamatujte vždy na to, že tam nejste sami.

„A teď pozorně sledujte a doma to rozhodně nezkoušejte…“ Hláška, která jako by podněcovala hlavně děti k činnosti, kterou by jim nikdo neschválil. Přeci jen není úplně nejlepší nápad zkoušet kouzelnické triky, které odborníci cvičí celá léta.

„Hele, jak poznám, kdy je to nabitý a kdy ne?“ No, co na to říci. Nepovolané osoby by si se zbraněmi prostě hrát neměly.
Kromě docela pravděpodobných situací zde ale nalezneme i takové, které se mi zdály absurdní, a přemýšlela jsem, zda opravdu existují tak hloupí lidé.

„Bafni na toho vlka, on uteče.“ To by opravdu někdo řekl? Tak to se opravdu bojím o budoucnost našeho lidstva.

Další skupinu tvoří ty hlášky, které v reálném životě spíše končí hádkou či rozbitou pusou než smrtí. Je pravda, že vám ale do budoucna zaručí velké problémy.

„Dobrý den, chtěl jsem vám jen oznámit, že je vaše dcera asi těhotná.“ Tak nevím, který otec zabije svého budoucího zetě. To by musel být hodně velký cholerik.

„Pivo už došlo…“ Věřím, že mnoho štamgastů by bylo naštvaných a mysleli na to, co svému hostinskému provést, ale že by došlo na nejhorší?! To si nemyslím. Prostě se přejde na jiný alkohol a jede se dál.

U čtení této příručky jsem si říkala, kdo proboha je ten člověk, co ji sestavil. Pak mi ale došlo, že jsme v České republice. V zemi, kde každý druhý je komik a její obyvatelstvo vtipy miluje. A tak jsem se nechala vtáhnout do situací, které hláškám předcházely a musela se taky smát.

Pokud jste tedy milovníkem černého humoru, pořiďte si tuto publikaci do své knihovničky co nejdříve.

Kniha je také určitě vhodným dárkem pro vaše blízké, kteří si často dělají srandu i z těch nejnepravděpodobnějších okamžiků. Zajisté je potěší, že existuje příručka, jež jim pomůže být zase těmi nejvtipnějšími.

Související knihy

Kapoun, Petr - Tichý, Lubomír

XYZ, 2012