Stačí otevřít knihu s prostým názvem Roura od kamen, kterou napsal Josef Laufer (*1939), a budeme mít hned jasnější představu. Majitel podmanivého hlasu, hlubokých očí a exotické vizáže (dědictví genů po španělské mamince) se rozhodl, že nebude psát paměti, jak se v této branži nosí, ale pustí se do psaní povídek. Namísto do vlastního života nás tak nechá nahlédnout prostřednictvím své fantazie do osudů jiných. Kdo ví, možná je tam i něco autobiografického, ale to rozpozná asi jen sám autor.

Titulní příběh celý soubor jedenácti povídek neotevírá, ale naopak uzavírá. A asi je to i správné – rozbor anekdoty o stáří, vzpomínající s láskou na to, co bylo před lety, ale nepamatuje si, co má přinést z obchodu, je jakýmsi uzavřením životního cyklu. Josef Laufer neparoduje starý vtip, naopak jej dovedně rozvádí a projevuje se jako chápající vypravěč. Humorný nadhled se nevytrácí, spíše ukazuje, že toto by se jednoho dne mohlo stát i nám.

Zachycení různých vztahů mužů a žen v odlišných životních etapách převažují v tématech povídek (např. Kníčemáci – jak lze vybočit z manželského stereotypu, Člověče, nezlob se – dvojčata a láska k jedné ženě, S Helenkou do přírody – jak zamilovaný lékař přichází o růžové brýle, Pointa – ženy prostě mají slabost pro gaunery). Další zprostředkovávají mezigenerační dialog jako například Nová pravidla, které ukazují, že se navzájem můžeme obohatit. Nejvíce mě asi zaujala povídka Zpověď, která vypráví o tom, že přijde čas, kdy každý, i ten největší lump, potřebuje ulevit svému svědomí. Navíc má, jako i ostatní, naprosto překvapivé rozuzlení.

V závěru každého příběhu je vždy tučně vytištěná věta. Jde o zamyšlení autora. Někdy je to poučení, přísloví jako například „že do ženský a do melounu nikdy nevidíš“ nebo jen malý náznak toho, co se odehrávalo dál.

Celkově působí soubor jako zdařilé dílo. Josef Laufer toho z života už hodně viděl a zažil, nemá tedy problém vymyslet příběh a dát mu vyvrcholení. Bohužel si občas neví rady se stavbou vět a některá delší souvětí působí nepřehledně. Alespoň já sama jsem je musela číst víckrát, abych pochopila, co vlastně sdělují. To je však jen malá piha na kráse a pro příště se dá na jejím odstranění zapracovat.

Jako velmi pozitivní stránku této knihy bych označila to, že ji doprovázejí ilustrace Víta Haderky. Ten umě vytáhl z každé povídky to podstatné a jeho perokresby dávají celému dílu určitý řád. I díky němu Roura od kamen a jiné povídky, kterou letos vydalo nakladatelství Fragment, potěší nenáročné čtenáře, kteří hledají u knihy pobavení a odpočinek.

Související knihy

Laufer Josef

Fragment, 2012