V roce 1994 vyšla kniha Marie Valtrové Kronika rodu Hrušínských, jež byla téměř okamžitě rozebrána. Letos vydalo nakladatelství Brána její druhé, rozšířené vydání. Titul by mohl vlastně volně navazovat na předchozí díla autorky, jež se týkají této slavné rodiny – Eva Hrušínská vzpomíná, Divadlo s rodokmenem – Divadlo na Jezerce. Marie Valtrová se ostatně ve svých knihách zabývá známými osobnostmi. Vyšla jí například kniha vzpomínek Svatopluka Beneše, věnovala se také historii Městských divadel pražských apod.

I přestože kniha obsáhne historii této dynastie od jejího zakladatele Ondřeje Červíčka z poloviny devatenáctého století, největší prostor věnovala autorka člověku nejznámějšímu – Rudolfu Hrušínskému, jehož nezapomenutelné role se nám všem navždy vštípily do paměti. To ostatně prozrazuje již samotná obálka publikace, která jej zobrazuje stojícího ve vodě a kouřícího doutník ve filmu Jiřího Menzela Rozmarné léto. Stejně tak jeho doktor z filmu Vesničko má středisková, Pankrác ze Tří veteránů nebo Franc ze Slavností sněženek by těžko našli vhodnějšího představitele. Kromě filmu se ale Rudolf Hrušínský hodně věnoval také divadlu. Jako dlouholetý člen působil v Národním divadle, své umění prokázal v Městských divadlech pražských a v mnoha dalších. Marie Valtrová detailně zmiňuje jeho dětství i počátky herecké dráhy a rozvoj kariéry, která byla ohrožena komunistickým režimem za jeho postoj k srpnové okupaci v roce 1968.

Autorka se samozřejmě úvodem věnuje zakladateli rodu, založení divadelní společnosti i soukromému životu lidí, kteří se stali těmi, jež položili základy dynastie. První část knihy je věnována pamětem Ondřeje Červíčka a vyprávění o otci Rudolfa Hrušínského, v jehož písemných záznamech zůstalo zachováno také mnoho zajímavého o Osvobozeném divadle a Divadle Vlasty Buriana. Zajímavostí jistě je, že pravé jméno Rudolfa Hrušínského bylo Rudolf Böhm. Kterak k němu přišel, se dozvíte ze zajímavého vyprávění o lidech, jejichž umění baví dodnes.

Úžasným doplňkem celé publikace jsou úvahy a fejetony psané Rudolfem Hrušínským z doby, kdy se věnoval také novinářské činnosti, která byla ale ukončena z vyšších míst po srpnové okupaci. Následují vzpomínky jeho kolegů a přátel působící v celkovém dojmu jako slepená koláž na obrovském obrazu, který se připravuje na výstavu v té nejznámější síni světa. Součástí jsou i rozhovory, úryvky z novinových článků, divadelních kritik a mnoho dalšího materiálu, který pochází kromě jiného i ze soukromého archivu rodiny Hrušínských. Ze stejného zdroje je i celá řada fotografií, jež doprovázejí textovou část a vytvářejí jedinečný celek vyprávějící příběh jedné neobyčejné rodiny, která dostala do vínku to nejkrásnější – bavit lidi humorem jim vlastním. Jde tak v případě této publikace i o jedinečný výsledek badatelské činnosti Marie Valtrové.

Závěr je věnován medailonkům pokračovatelů rodu a soupisu divadelních a filmových rolí a režií, včetně televizních rolí Rudolfa Hrušínského. Tím také dává jedinečnou možnost všem obdivovatelům tohoto velkého herce a vlastně celé dynastie mít doma publikaci shrnující detailně celý jejich život. Ovšem potěší i ty, kteří se zajímají obecně o historii a dějiny českého divadla.

Související knihy

Valtrová, Marie

Brána, 2012