Na pulty knihkupectví přichází aktualizované vydání rozhovoru Alexe Koenigsmarka s Jiřinou Jiráskovou pod názvem Jiřina Jirásková osobně. Na první pohled se dá říci, že jde o další z řady memoárů oblíbených herců, a lze předpokládat, že v nich najdeme vzpomínky na dětství, motivy zvolení herecké dráhy, shrnutí bohaté kariéry a humorné scénky z natáčení. Ano, takto by to asi vypadalo, kdyby autorem byl někdo jiný. Alex Konigsmark (*1944) je však nejen spisovatel, dramatik a scénárista, ale především blízký přítel Jiráskové. Byl to právě on, kdo pro ni napsal revue pro jednu herečku Strašidla v roce 1984, s níž najezdila mnoho štací po celé republice. Tím byl položen základ k jejich letitému přátelství.

Autor nechává herečku volně vyprávět a zamýšlet se nad jejím životem, občas ji směřuje otázkami, ale také doplňuje svými postřehy. Úvod patří dotazníku (jde o původně společenskou hru, které se říkalo Hra na vyznání), na nějž odpovídal ve své době i myslitel Karel Marx. Je zajímavé porovnávat odpovědi těchto dvou rozdílných osobností – herečky a filosofa – což nám autor umožňuje. Následuje část zaměřená na spiritualitu, vztah k přírodě a zvířatům. Z toho plyne, že nejde o žádné chronologické povídání, i když jistá časová osa se dá v celém textu sledovat. Kniha je členěna do osmi nestejně dlouhých kapitol – asi to má symbolizovat osm dekád hereččina života. Pokud vás zajímá, proč vlastně šla studovat herectví, kolik divadel za svoji kariéru vystřídala (překvapivě jen divadlo v Hradci Králové a Vinohradské, ať již v roli herečky či v roli ředitelky), jací muži lemovali její život, odpovědi určitě dostanete. Ale dozvíte se o ní mnohem více – jaká je ve svém soukromí, co ji těší, tíží, trápí, jaké bolesti musela vydržet, s jakými ztrátami se vyrovnávat. A hlavně – zjistíte, jaké to je být herečkou, co to s sebou přináší i co bere.

Fascinovaly mě zejména její popisy vytváření postav, jak někdy může být těžké přijít na to, o čem se má vlastně hrát. A že i takoví mistři, jako byl například Miloš Kopecký, mohou mít chvíle, kdy tápou. Konečně jsem se dozvěděla, jak je možné, že jsem ji jako malá vůbec neznala – způsobil to zákaz účinkování v televizi, který si vysloužila za vyloučení ze strany. Mohla být tedy k vidění pouze v divadle, a to ještě v nevýznamných úlohách (jako byla němá role ošetřovatelky ve hře Přišel na večeři). Ve filmu měla desetiletou nucenou přestávku, v televizi dokonce sedmnáctiletou. Závěr knihy je vyhrazen výčtu divadelních, filmových, televizních a rozhlasových rolí, jak je uspořádala Renata Novotná.

Rozhodně nečekejte oddechové čtení, přestože by se to mohlo na první pohled zdát. Jiřina Jirásková a Alex Koenigsmark totiž nekloužou jen po povrchu, ale jejich otázky i odpovědi jdou do hloubky, mnohdy až na dřeň, a čtenář musí vynaložit značné úsilí, aby jim stačil a dokázal vnímat vše, co je řečeno. Pokud si knihu zakoupíte jen proto, abyste mohli vidět fotografie známé herečky a zasmáli se nad humornými příhodami z jejího života či přečetli pár anonymních i adresných dopisů, nebudete jistě zklamáni, ale dá se tu najít mnohem více. Odhalíte mozaikový portrét jedné moudré a noblesní dámy. Jen se nesmíte nechat odradit její upřímností, která někdy i zabolí.

Pokud toužíte poznat Jiřinu Jiráskovou, jaká skutečně je, najděte si čas na knihu Jiřina Jirásková osobně, kterou v letošním roce vydalo nakladatelství XYZ.

Související knihy

Jirásková, Jiřina - Koenigsmark, Alex

XYZ, 2012