Fantasy román Tetovaný je první díl Démonské trilogie od amerického spisovatele Petera V. Bretta. Stejně jako jeho pokračování Pouštní kopí ho nakladatelství Triton vydalo v roce 2010. Autor nyní pracuje na třetím díle, The Daylight War (Válka za denního světla), jenž by měl vyjít v roce 2013. Přestože se jedná o trilogii, Brett naznačil, že má v plánu vytvořit pentalogii.

Příběh vás zavede do světa, ve kterém lidé žijí pod neustálým strachem z jadrnců, démonů, jež vyvrhlo Jádro. Jadrnci útočí každou noc na chranové sítě, jimiž si lidé chrání svá obydlí, a hledají skulinku, aby je mohli zabít a pozřít.  Stačí sebemenší chybička, špinavá nebo nepřesně nakreslená chrana a přijdou o život tou nestrašlivější smrtí, jakou si ani nedovedou přestavit.

Nejprve se seznámíte s Arlenem, chlapcem, jemuž jadrnci zabili matku, zatímco jeho otec tomu jen vyplašeně přihlížel. Se zklamáním z otcovy zbabělosti se Arlen rozhodne opustit rodnou ves, aby se stal poslem a jednou se démonům postavil tváří v tvář.  Pak vás příběh zavede do Drvoštěpské kotliny, kde bydlí Leesha, dívka, jež je ve své vísce velmi oblíbená a žije poměrně spokojený život. Je zasnoubená s nejhezčím klukem v okolí a její rodina patří k nejbohatším ve vesnici. Avšak když ji její snoubenec veřejně zostudí, rozhodne se svému osudu vzepřít a místo svatby jde k místní léčitelce Brunně na sedm let do učení. Posledním z trojice hrdinů je Rojer, dítě, které při jednom z útoků jadrnců přišlo o oba rodiče a o část dlaně. Chlapce si k sobě vezme žonglér Arrick, jenž byl svědkem smrti Rojerových rodičů, a jeho matce slíbil, že se o dítě postará. Jenže za tohle rozhodnutí bude muset žonglér zaplatit, přijde o život v přepychu, na který byl na dvoře zvyklý…

Román Tetovaný je psán velmi čtivým a barvitým jazykem. Brett si se slovy bravurně pohrává a příběh vypráví velmi poutavým způsobem. Děj tvoří tři linky, každá je věnovaná jinému hrdinovi. Největší prostor dal autor Arlenovi, jenž je pomyslným průvodcem celého příběhu. S ním také objevujete různé kouty země, například Arlenovo rodiště Tibbetskou Říčku, hradbami obehnaný Miln nebo exotickou Krasii.

Brett stvořil charakterově pestré postavy, které kromě hrdinského chování občas i chybují, což je dělá mnohem lidštějšími. Výraznější povahové výkyvy najdete spíše u vedlejších postav, jakou je třeba věčně opilý žonglér Arrick, jenž si sice vzal pod svá křídla osiřelého Rojera, ale jinak se chová velmi zbaběle a sobecky.

Jelikož se s hlavními hrdiny setkáváte již v době jejich dětství, můžete sledovat, jak se jejich charakter s přibývajícími léty mění a co na jeho změnu mělo největší vliv. Stejně tak se mění i vedlejší postavy, Brett vám umožní pozorovat i jejich vývoj.

Kniha Tetovaný na mě udělala moc dobrý dojem. Autor si jak příběh, tak i prostředí, do kterého děj zasadil, pečlivě promyslel, což se pozitivně odrazilo na kvalitě románu. Nutno dodat, že tato fantasy není příliš vhodná pro děti, jelikož se to nelítostným zabíjením jen hemží. Útoky jadrnců jsou popisovány poměrně detailně, ale jakmile se dostanete přes první třetinu knihy, nějaké utrhané ruce a nohy vás už nepřekvapí.

Ukázka z knihy:

Byli tak zabraní do řeči, že si muže, který k nim přijížděl po cestě, všimli, až když byl od nich pouhých pár yardů. Světlo sláblo a v šeru lesní cesty vypadal jezdec na černém koni, zahalený do splývavého pláště, jako přízrak.

Když ho zaznamenali, smích se z tváří vytratil a vystřídaly ho výbojné pohledy. Černovousý, statný pořízek s dlouhým, rozježeným plnovousem a řídnoucími vlasy, odhodil cestovní kruh na zem, stáhl z koně těžký obušek a vykročil proti cizinci. Němý se postavil za něj a zvedl kyj velikosti malého stromu.  Chlap ve strakaté čapce se výhružně ohnal kopím se zubatou hlavicí.

„Todle je naše cesta,“ sdělil černovousý cizinci. „Klidně se podělíme, kámo, ale tady se platí.“

Místo odpovědi popohnal cizinec koně ze stínu ven.

Na sedle, hezky po ruce, visel toulec s těžkými šípy a luk s napjatou tětivou. Na druhé straně postroj s dlouhým kopím a vedle něj kulatý štít. Zpoza jezdce trčelo několik kratších kopí, přivázaných řemenem za sedlo. Hroty se v zapadajícím slunci výhružně leskly.

Ale cizinec nesáhl po žádné zbrani, jen nechal kápi sjet maličko z hlavy. Muži vytřeštili oči, vůdce ucouvl a popadl cestovní kruh.

„Pro jednou tě možná necháme projet,“ zablábolil a letmo se ohlédl po svých kumpánech. Dokonce i obr zbledl strachy. Se zbraněmi ve střehu opatrně, bokem obešli obrovského koně a couvali po cestě pryč.

„Ať už tě na týdle cestě nevidime!“ zahulákal černovousý, když byli bezpečně daleko.

Cizinec jel lhostejně dál. (str. 368)

Související knihy

Brett, Peter V.

Triton, 2010