Autorka s exotickým jménem Tereza Kazan vydala svou první knihu. Jmenuje se Chameleonka – Z deníku modelky a vyšla v nakladatelství Brána v září roku 2012.

Tereza Kazan se narodila na Moravě. V České republice vystudovala Obchodní akademii a poté odletěla do New Yorku, kde trávila čas na letní škole antropologie.

Sama o sobě ráda tvrdí, že je takový Ferda Mravenec v sukních. Kromě psaní se totiž věnuje dalším činnostem z různých oborů, například projektovému managementu, malbě na sklo, charitativní činnosti i koordinaci společenských událostí, a dokonce i fotografii.

Při své práci modelky procestovala celý svět, navštívila mnoho různých míst a viděla ještě víc roztodivných věcí. O tom se rozpovídala ve své prvotině. A musím uznat, že se jí to opravdu povedlo. Dílo je vtipné a čtivé.

Kniha se skládá z krátkých příběhů. Jsou to vzpomínky, zážitky, mnohdy jen drobné veselé historky. Některé mohou přinést ponaučení, ale většina je rozhodně spíše pro zasmání. Pár situací jí zajisté bude čtenář závidět a zatouží stát na jejím místě. Například ve chvíli, kdy se plaví na jachtě s bohatými přáteli, nebo si povídá v klubu se zpěvačkou Whitney Huston.

Pak jsou ale zážitky, které by člověk určitě zažít nechtěl. Jako to, když autorka musela čtyřikrát podstoupit operaci kvůli svým prsním implantátům. To si pak hodně žen určitě rozmyslí, jestli si takto prsa upravovat, či nikoliv.

Většinou tu ale nalezneme povídání o vtipných zážitcích. V tu chvíli půjdou do kolen určitě všichni. Například kapitola s názvem V parku na dece. Ta vypráví o tom, jak se autorka dohadovala v parku s mnichem o tom, zda její obnažené tělo (byla v bikinách) má za vinu to, že se nepáří ptáci v okolních korunách stromů. Zajímavá je také zajisté kapitola O prdění. U té jsem se chechtala nahlas a slzy mi tekly proudem.

Moc se mi líbilo, že každá historka se děje opravdu v jiném koutu naší Země.

Autorka píše velmi lehkým perem. Má to být forma určitého deníku, takže zde můžeme nalézt i velice zajímavé výrazy. Častokrát mi ale tento fakt při čtení vyloženě vadil a překážel. Chápu, že kniha je jen souborem různých historek, ale myslím si, že by jí neuškodilo, kdyby byla chvílemi upravená. Na vtipnosti by to neubralo a hned by příběh vyzněl kultivovaněji. To ale záleží hlavně na čtenáři, jak přijme tento styl psaní.

Ale připadalo mi, že čím hlouběji do vyprávění pokračuji, tím se stávají příběhy vážnějšími, a „šílených“ výrazů ubývá. Ocenila jsem to, protože jsem se mohla lépe soustředit na samotný děj.

Jinak ale knize není co vytknout. Obsahuje takové scény, které přináší obyčejný život. To, že se jich stalo tolik jednomu člověku, není až takovým překvapením. Pokud totiž cestujete tak jako Tereza Kazan, máte možnost vidět více zajímavostí a krás této planety.

Vydejte se proto na cestu kolem světa, jež vás ale více než po památkách provede životem jedné aktivní ženy.

Související knihy

Kazan, Tereza

Brána, 2012