Pokud máme v sobě tu prvotní touhu spojenou se strachem, že to nevyjde, určitě můžeme sáhnout po nové příručce z nakladatelství Edika. V cyklu Jak malovat právě vychází návod Jak malovat divoké koně krok za krokem.

Jde o tenkou brožurku většího formátu, přesto se kolektiv autorů snažil do ní vtěsnat vše, co potřebujeme vědět, aby výsledek byl co nejlepší. Začínají tím, jaké tužky jsou vhodné na kresbu, zabývají se jejich tvrdostí, neopomenou vyzdvihnout roli ořezání a doporučí i jakou používat gumu. Další kapitola je věnovaná barvě a způsobu tónování, aby naše kresba působila reálně. Výborná je i tabulka míchání barev – s několika hlavními odstíny můžeme dosáhnout pestré barevné škály. Pak již následují samotné pracovní postupy. V pěti podrobných bodech s názornou ukázkou se naučíme kreslit koně, který se pase, vzpíná na zadních nohách, kluše, a dokonce i celé stádo v pohybu.

Autoři nás učí zachytit postavu zvířete pomocí různých oválů. Ze začátku náčrtek vypadá jako různě šišaté kroužky spojené čarami. V dalším kroku je pospojujeme obrysovými tahy, vmalujeme hřívu a ocas a hle, již před námi na papíře stojí lehká kontura koně. Ta se v dalších krocích propracovává, přebytečné linky se vygumují, pomocí barevných odstínů se dosáhne zachycení jednotlivých svalů, až obrázek působí jako živý.

Naši virtuální učitelé se ale nespokojí s tím, že zvládneme malbu jednoho druhu koně. Vždyť na svých toulkách krajinou můžeme vidět třeba i různá plemena poníků, v ZOO zebry či takřka vyhynulé tarpany. I s tím je zde počítáno, takže by nás v praxi nemělo nic zaskočit. Dokonce se dozvíme i nějaké zajímavosti ze života koní. Tak schválně – víte, odkud pochází arabský plnokrevník, či co se rozumí pod názvem pliohippus? Pokud ne, stačí se ponořit do knížky nejen o malování.

Myslím si, že talentovaný jedinec má opravdu šanci se podle této publikace naučit nakreslit koně tak, aby jeho proporce odpovídaly skutečnosti a aby byl zaznamenán i v pohybu. Vyžaduje to ale mnoho trpělivosti a představivosti. Pokud se něco nepovede napoprvé, je třeba pokus opakovat. Nemyslím si, že to zvládne každý. Určitě bych ani tuto knihu nedávala do ruky malým dětem do deseti let nebo starším, kterým chybí vytrvalost. Na druhou stranu jistě potěší i dospělé, kteří mají chuť tvořit. Stačí vzít do ruky tužky, pastelky, gumu a příručku Jak malovat divoké koně.

Související knihy

Hat, Top

Edika, 2012