Irena Obermannová je velice úspěšná spisovatelka, dramaturgyně i scenáristka. Po maturitě studovala FAMU, obor dramaturgie a scenáristika. Svou první knihu vydala až ve svých čtyřiačtyřiceti letech. Jedná se o Frekvenci tygra, kterou vydalo nakladatelství Orbis v roce 1996. Do té doby pracovala jako dramaturgyně diskusních pořadů a je i autorkou několika reportáží pro Českou televizi. S touto stanicí spolupracuje dodnes.

Bestsellerem se ale stala až její druhá kniha s názvem Deník šílené manželky. Autorka je rozvedená a ze svého manželství si odnesla dvě dcery.

Kniha, kterou vydala v loňském roce, vzbudila v naší v celku malé společnosti velký rozruch. Dílo s názvem Tajná kniha vypráví o intimním vztahu s jedním z našich bývalých prezidentů. Tento fakt byl dlouho prodiskutováván v mnoha českých médiích. A Obermannová nebyla ve všech jen chválena, snášela se na ni kritika a v některých případech byla dost ostrá.

Autorka se však ničeho nezalekla a směle píše dál. Je to její život a ona si ho chce prožít po svém. Budiž jí přáno.

Kniha, kterou vám dnes představím, vypráví příběh jednoho českého seriálu a nese i stejný název. Dílo se jmenuje Život je p(l)es a vydalo ho nakladatelství Albatros v Edici České televize v březnu roku 2012. Scénář ke stejnojmennému seriálu napsala taktéž autorka knihy.

Vyprávění nás přivádí do jedné malebné české vesničky jménem Skalice. Celý příběh čtenářům vypráví již zesnulá Žofie Zvonková, která ovšem neztrácí humor a grácii ani po své vlastní smrti. Dovede svými historkami okamžitě připoutat člověka do křesla a nepustí ho, dokud nedočte do konce.

Celý děj se točí kolem domova důchodců, který se snaží svým obyvatelům život zpestřit, a ne ho znepříjemňovat, jak se v mnoha případech stává. Pořádají se zde různé kurzy, vystoupení pro veřejnost, výlety a další. A tak o zábavu není nouze. V mnoha případech by ani člověk neřekl, že jsou to lidé, kterým táhne na sedmdesát. Jejich vitalita a energie je tak nakažlivá, že má člověk v tu ránu chuť vstát a jít něco dělat. Pak jsou tu ale i jiné případy. Postavy, které by mohly být rády, že jim ještě není ani třicet. Život před sebou, žádné starosti, ale opak je pravdou. Na svět hledí negativně a jejich hlavní zbraní je věčně zamračený obličej.

V seriálu je hlavní myšlenkou to, že stáří rozhodně není tak špatné, jak se na první pohled může zdát. Každý věk má totiž své pro a proti a je to hlavně o vašem osobním postoji. Vy si utváříte svůj život, a proto se snaže prožít každou hodinu, jako by to měla být ta poslední. Nikdy totiž nevíte, co se může stát.

Knihu doporučuji hlavně všem fanouškům, kteří si chtějí svůj oblíbený seriál připomenout. Dílo si ale zajisté najde i nové příznivce a to díky své pověsti, která ho předchází. Autorka je velice dobrou vypravěčkou a její humor, i když někdy dost černý, nakazí určitě mnoho lidí. Čtení si proto užije plnými doušky.

Související knihy

Obermannová, Irena

Edice České televize, 2012