Čtvrtou knihou, kterou se představila spisovatelka Marka Míková českým čtenářům, je kniha Mrakodrapy. Autorku možná znáte také jako divadelní režisérku, loutkoherečku, rozhlasovou moderátorku nebo hudebnici ze skupiny Zuby nehty. Marka Míková pobývala v Americe, v zemi mrakodrapů, což ji jistě inspirovalo při psaní této publikace.

Mrakodrapy jsou moderní pohádkovou knihou s prvky fantazie. Kniha se skládá ze tří povídek – Tak jdem, Ema a Mrakodrapy. Je doprovázena ilustracemi, lehce kýčovitými kresbami Alexandry Švolíkové. Obrázky ztvárňují děj a myslím, že by se k němu ani jiné nehodily. Ilustrované jsou také nadpisy jednotlivých povídek – písmenka v názvech vypadají jako mrakodrapy s mnoha okny.

Hlavní a nejdelší povídkou je Ema. Kdoví, zda nejde o příběh s autobiografickými prvky, neboť hlavní hrdinka se jmenuje Ema Horáková, a rodné jméno autorky je rovněž Horáková. Ema je malá dívenka ve věku dětí na prvním stupni základní školy a žije ve velikém mrakodrapu se svými rodiči. Nemá kamarády, maminka pracuje doma a tam ji také vzdělává. V mrakodrapu je výtah, který řídí livrej a může zastavit v jakémkoliv patře. A že jsou jich desítky! Ema má za úkol od maminky nakoupit potraviny, ale v mrakodrapu se příliš neorientuje, tak tápe, a nachází nová místa i osoby. Každé patro představuje určité prostředí –  na některém je sušárna, na jiném kavárna s dětským koutkem, nebo prodejna malých domácích zvířat a zoo, hospoda, v padesátém druhém je dokonce bazén. Všechna patra, která mají dvě stejná čísla, jsou něčím nebezpečná – například na čtyřiačtyřicátém je bludiště, ze kterého by se Ema nemusela dostat, na pětapadesátém je hřbitov, v šestašedesátém zase krematorium. Na konci každé chodby v každém patře je lednička.

Ema poznává při procházení mrakodrapem své další příbuzné, s nimiž se ještě nesetkala – babičku, tetu i jejího hyperaktivního syna. Zažijí spolu spoustu legrace. Závěr povídky vás zavede ke Štědrovečerní večeři, je velmi zajímavý a jistě každého donutí k zamyšlení.

Ostatní dvě povídky jsou kratší, avšak také velmi podnětné. Všechny tři „fantazijní“ pohádky bych doporučila starším dětem, přinejmenším dospívající mládeži a samozřejmě i dospělým. Mně samotné se příběhy líbily, jsou zajímavé a netypické.

Kniha vyšla v nakladatelství Argo v Praze roku 2012.

Související knihy

Míková, Marka

Argo, 2012